FRANCIE 1998

TJ Slavia HK, oddíl vodní turistiky





STŘEDA 1. 7. 98

Odjezd byl naplánován na 16. hodinu z loděnice. Přípravy trvaly celý den: nakládání a balení jídla, vázání lodí a další potřebné věci. A přece přes všechno jsme ve stanovenou dobu neodjeli. Rozbila se nám zásuvka u vleku při odjezdu z loděnice. Takže nám nastala první oprava tohoto dne při odjezdu na dovolenou.

Vyjeli jsme tedy až v 17:30 hodin doufajíce, že máme opravy vybrané. To, že se mýlíme jsme poznali kousek za Chrudimí po nabrání posledního účastníka zájezdu. Ve Slatiňanech zjišťujeme zahřátí pravého zadního kola vleku. Snaha opravit, či sehnat špatné brzdové prasátko vyšla jako marná věc, a proto se jelo dále jen s třemi bržděnými koly u vleku.

Dále probíhala cesta k hranicím s Rakouskem dobře, ale opravy nás stály mnoho času, takže přijíždíme na čáru skoro v 1 hodinu po půlnoci. Tam prožíváme jen malé handrkování s celníkem kvůli protokolu o STK, který prý máme mít jako autobus s sebou a my ho nemáme. Přejezd hranic a hurá do Rakouska směr Salzburg.



ČTVRTEK 2. 7. 98

Do Salzburgu dorazila naše Avie ráno ve 3:40 hodin. Obloha byla vymetená, a proto zaleháme pod širé nebe. Bohužel, stalo se čekané (důvod je prý Rak jako vedoucí), začalo v 5:00 hodin pršet a docela fest. Tak rychle zabaleno a naloženo by nám mohl leckdo závidět. Zalehli jsme v Avii, protože dopřáváme řidiči Mikimu zasloužený odpočinek po celonoční cestě. Bohužel, spaní v Avii ve 14 lidech je dost nepohodlné a tak se stávalo dosti brzo. Odjíždělo se dále na cestu už v 9:00 hodin za stálého deště.

Projeli jsme Salzburg, dolů podle Saalachu a dále na St. Johann. Nájezd na dálnici směr Innsbruck, odbočka na hraniční přechod Brenner do Itálie. Na hranicích (15:00 hod.) nikdo nezdržoval (EU) a tak nám cesta ubíhala o to rychleji. Chvíli se spalo, chvíli pilo, jedlo a rozmlouvalo o tom, co nás čeká, to stále dokola. Navigátoři, pokud nespali, tak určovali cestu řidiči a všichni čekali na cíl tohoto dne, jezero Lago di Ledro. Příjezd k jezeru okolo dalšího jezera Lago di Garde a tunelem nahoru se nám podařil v 18:30 hodin.

Nastalo nám koupání v čisté vodě jezera a první společná večeře. Spaní dopadlo stejně jako předešlou noc. Zase stěhování do Avie, pouze Bendovi si postavili stan.



PÁTEK 3. 7. 98

Čekala nás úmorná cesta přes Itálii. Odjeli jsme z odpočívadla v 7:00 hodin podle jezera Lago di Garde směrem na Miláno. To jsme minuli, i Torino a sjeli z dálnice na horský průsmyk Montgenévre. Po projetí tohoto průsmyku a přechodu hranic do Francie začínáme klesat do pevnostního městečka Briancon, kam dorážíme v 17:00 hodin. Po hodinové prohlídce městečka a prvním nákupu tamního červeného vína jsme odjeli k řece Clareé na přenocování.



SOBOTA 4. 7. 98

Po vajíčkové snídani a zbourání stanů se vyráží na první vodu, tou byla ř. Clareé. Jednoduchá rozjezdová říčka pro všechny. Nasedáme asi 2,5 km pod Névache u silničního mostu a sjíždíme do Val des Prés. Dále přejezd na řeku Durance do St. Clement.

Nasedání na vodu bylo pro nás netradiční. Nalezlo se do lodí v malém bazénku, skluzavkou do kanálu a přepádlovalo se do řeky. Řeka Durance je pěknou vodnatou řekou s mnoha místy na různé vodácké dovádění. Hlavně v místě zvaném "Rabioux". Plavbu končíme po dvou hodinách ve městečku Embrun.

Po navázání lodí a zabalení raftu odjíždíme v 17:00 hodin podle jezera Lac de Sevre- Poncon a řeky Ubaye do vesničky le Martinet. Nocujeme v kempu Durio.

V tuto dobu máme najeto 1390 km v Avii.



NEDĚLE 5. 7. 98

Ráno si pár voduchtivých lidí přivstalo, a protože kemp sousedí s řekou Ubaye, vyrazili jezdit na tréninkový úsek u kempu. Z kempu odjíždíme v 10:00 hodin směrem k horské cestě na Col d´Allos a dále do Castellane.

Cesta byla pěkná vyhlídková, až se divíme, kam až Avie s vlekem může vyjet (2250 m n. m.). Pokračujeme dále podle řeky Verdon údolím dolů. Zastávka ve městečku Colmars a dojezd k jezeru Lac de Castilion. Po pětihodinovém cestování jsme s chutí naskákali do studené vody jezera. Koupel byla báječná a mohli jsme pokračovat dále do Castellane, kam dorážíme v 17:00 hodin.

Ubytování, koupání v bazénu, večeře a hraní kroketu nám zabralo zbytek tohoto dne.



PONDĚLÍ 6. 7. 98

Po ranním čekání na vodu v řece Verdon nasedáme v 10:00 hodin do lodí a raftu u silničního mostu v Castellane. Řeka začíná ještě ve městě pěknými tréninkovými hrázkami. Dále má charakter poklidné vyhlídkové řeky s možností mnoha míst na koupání. Pouze po dvou třetinách cesty je zajímavé místo, kde se řeka zúží, stáčí do levého esa a dostane větší spád. Voda nepříjemně táhne v zatáčce pod skálu. Celé je to dlouhé asi 20 m. Tuto nepříjemnost si ověřili proplaváním tři kajakáři. Vše dopadlo dobře. Konec nás čekal před začátkem kaňonu Verdon v Sublimě.

Čekal nás přejezd směrem na Arles do městečka St. Remy. Tam nenacházíme volný kemp, a proto přejíždíme do St. Etiene, kam dorážíme na poslední chvíli a nacházíme kemp. Bylo 21:00 hodin.

Kemp je pěkný, ale osazenstvo hrozné. "Kemp usazených důchodců", co nemají rádi změnu a neznámé spolubydlící.



ÚTERÝ 7. 7. 98

Odjíždíme k moři. Cestou se stavujeme na prohlídku římského městečka Glanum, na hradu Les Baux stojícím na skalní plošině s výhledem do dalekého okolí. Delší zastávku necháváme ve městě Arles. I když byla dána dvouhodinová pauza na prohlídku města a kolosea, většina lidí strávila tento čas posezením v letní zahrádce místní restaurace s výhledem na koloseum. Po kupodivném srocení u Avie ve stanovenou dobu odjíždíme do přímořského městečka St. Maries de la Meer.

Kemp La Brise byl pěkně drahý (700 Fr.) na to co v něm bylo, ale alespoň měl teplý bazén se sladkou vodou. Takže po koupeli ve studeném moři byla koupel v bazéně příjemná. Neoddělitelným zápasem v kroketu ukončujeme tento den.



STŘEDA 8. 7. 98

V 10:00 hodin odjíždíme od moře. Velice pěkná zastávka byla v ornitologickém parku Camargue 5 km od moře směrem na Arles. Je zde vidět rozmanitost zdejší fauny. Člověk si zde prohlídne zblízka mnoho zvěře, a ne jenom v klecích, ale i volně pobíhající po parku.

Pokračujeme přes Arles do Floraku. Ubytování v pěkném a levném kempu u ř. Tarn.



ČTVRTEK 9. 7. 98

Čeká nás sjetí kaňonu ř. Tarn. Po příjezdu na nasedací místo zjišťujeme, že je málo vody, a proto volíme pouze prohlídku kaňonu. Náhradním programem se stává prohlídka podzemní řeky v místě zvaném Brambiau. Prohlídka byla pěkná, ale průvodce mluvil francouzsky a nebylo to ono. Při zpáteční cestě do Floraku se zastavujeme na propasti Aven Armand, ale nešli jsme dál. Návrat do kempu byl navečer okolo 19. hodiny. Najeto 2147 km v Avii.



PÁTEK 10. 7. 98

Při ranním odjezdu v 8:30 hodin jsme nakoupili bagety a rozjeli se do kaňonu řeky Ardeche. Cesta nebyla sice dlouhá, ale prohlídka pěkného, hluboce zaříznutého kaňonu nám zabrala skoro celý den. Po příjezdu do Vallon- Pont-d´Arc jsme se osvěžili koupáním v řece na jezu. Večer proběhl slavnostně, Katka Čejpová slavila19. let.



SOBOTA 11. 7. 98

Dneska si prohlédneme kaňon řeky Ardeche ze spodu, z řeky. Cesta je dlouhá, takže si do lodí balíme jídlo a převlečení. Slunce pálí od samého rána, a proto se mažeme nejenom zevnitř, ale hlavně silnou vrstvou ochranných krémů zvenčí (někdo i stolním olejem na smažení). Vyrážíme v pohodě dobře naladěni a těšíme se na pozorování vodáků jezdících všemi možnými i nemožnými způsoby. Hnedka v první složitější zatáčce, kde se voda dělí na dvě ramena, máme možnost sledovat hromadění plastových lodí na jednu kupu. V tuto dobu jsme netušili co dále uvidíme.

Cesta byla pokojná, plná slunce, koupání, ale hlavně pozorování "topení neviňátek". Co se dělo mezi zde proplouvajícími a topícími se vodáky jsme nikde jinde neviděli. Zprvu se snažíme naším vodáckým vybavením pomáhat vyprošťovat lodě a převážet lidi z kamenů v řece na pevný břeh, ale nemá to konce. Po každé strávené hodině v určitém místě jsme prostě nasedli do našich lodí a jeli dál zanechávajíce shluk lodí a lidí svému osudu.

Dojezd kaňonem až do Sauze se zdál být nekonečný. Za každou zatáčkou jsme očekávali už vytoužený konec. Po pětihodinové cestě kaňonem se přeci jenom dočkáme.

Nasedáme do Avie a odjíždíme přes řeku Rhónu směrem na Serres do Rosans.

Tento kemp máme vyhlídnutý z předloňska. Je velice levný a dobrý. Noc tu stojí okolo 7 franků na osobu.



NEDĚLE 12. 7. 98

Odjíždíme podle plánu na řeku Buch. Tato řeka však nemá vodu a proto po nákupu ve městečku Serres přejíždíme na vrchní úsek řeky Drac. Těšíme se na tuto řeku. Je to pěkná, za více vody dravá řeka (WW II-IV). Bohužel máme opět smůlu. Vody je málo, a proto sjíždíme na její spodní úsek do St. Bonnetu. Po rybičkovém obědě nasedáme na vodu. Vody je sice málo i zde, ale jet se dá.

Po několikakilometrovém kličkování mezi kameny dojíždíme do cíle spodního úseku La Motty. Dále jet nejde, začíná přehrada. Při zpáteční cestě nacházíme dobré spaní u řeky.



PONDĚLÍ 13. 7. 98

Ráno je studené, ale protože víme o jednom členu zájezdu, že má narozeniny, vstáváme rychle a vrháme se na Jirku Peteru, spícího v zeleném oblečku zvaném Žabák.

Ponořením tohoto člena do chladné řeky nám bylo lépe a oproti němu i tepleji.

Vydáváme se na zpáteční cestu k domovu. Protože máme pár dnů ušetřených, zastavujeme opět u řeky Durance. Opět sjíždíme úsek St. Clement- Embrun a přejíždíme k řece Clareé. Tím se nám okruh po Francii uzavírá.



ÚTERÝ 14. 7. 98

Na vyplnění ušetřených dnů volíme nedalekou řeku Guisane. Nacházíme pěkné tábořiště v Le Caset u dvou jezírek a přímo u řeky. Nasedáme na vodu čekajíce, co nám přinese. Je to pěkná řeka s pěkným půl kilometru dlouhým kamenitým úsekem, kde nám dva členové zájezdu skončili s vodou na tomto zájezdu. Konec vody v Chantemerle. Pár vodáků bylo touto řekou tak nadšeno, že si to odpoledne sjeli ještě jednou. Zbytek vyrazil na pěší procházky do okolí. Večír hrajeme opět kroket.



STŘEDA 15. 7. 98

Odjíždíme z Francie do Itálie. Mineme Torino, Milano, projedeme Bresciu a zadem dojíždíme na nám známé odpočívadlo u jezera Lago di Ledro.



ČTVRTEK 16. 7. 98

Ráno pokračujeme v cestě nájezdem na dálnici v Trentu směrem na Brenner. Přejíždíme hranice do Rakouska a už uháníme naší Avií směrem k řece Saalach.

Po příjezdu k řece nám hustě prší a marně sháníme volný plac na kempování. Proto zajíždíme do kempu ve městečku St. Martin. Sice je kemp drahý, ale za zbylé peníze se dá pořídit. Stále prší, i v noci.



PÁTEK 17. 7. 98

Při čtvrtečním příjezdu jsme pozorovali vodu v řece, které bylo až moc. Protože pršelo celou noc, ráno jí bylo ještě více. Tekla pěkně rychle, celá hnědá a tak vyrážíme na prohlídku Saalachu pod Loferem. Móc pěkný divadlo.

Na vodu nasedáme v Au u silničního mostu po zaplacení poplatku 20 šilinků za loď. Řeka teče rychle a proto nám to pěkně utíká. Za dvě hodiny jsme na konci naší poslední vody tohoto zájezdu.

Protože nás čeká dlouhá cesta domů, nasedáme rychle a vyrážíme. V Salzburgu nájezd na dálnici směr Linz, pak přechod hranic a jsme zase doma. Tradiční zastávka v Jarošově na točené pivo a už upalujeme domů do Hradce.

Cestou se popíjelo, zpívalo a to tak náruživě, až se pár jedinců opilo, takže příjezd na loděnici byl pěkně veselý.

Ráno nás čekal úklid Avie, vleku a všech zbývajících věcí. Postupný rozchod domů ukončil tento zájezd.





Naše Avie si vedla dobře a hlavně se nerozbila. Najela celkem 4182 km a nejvýš vyšplhala do 2250 m n. mořem. Někdo si řekne, že je to šílený cestovat v tomto dopravním prostředku, ale člověk si zvykne na všechno.



Ráček


******************************************************************************************************************************

FRANCIE
1. - 18. 7. 1998

CESTA

Vyrážíme ve středu večer. Protože s avií nesmíme do Německa, jedeme přes Rakousko. Takže: Dvořiště, Linz, bivak na dálnici před Salzburgem, dál přes cíp Německa (Bad Reichenhall), Innsbruck, Brenner, Bolzano, Trento. V Trentu uhýbáme z dálnice na Lago di Garde a od něj jedeme k jezeru Lago di Ledro, kde nad kempem na silničním odpočívadle bivakujeme. Ráno směr Bréscia (dálnice), Milano, Torino, Susa. Večer přejíždíme průsmykem Montgenevre do Francie k říčce Clarée, kde bivakujeme.

Zpátky jedeme stejně.

Poplatky: dálniční známka v Rakousku, přejezd přes Brenner, dálnice v Itálii



Řeky cestou:

SAALACH

jeli jsme: Au Þ Fronau (Německo)

jeli jsme při zpáteční cestě, přes hranice po vodě bez problém za použití nástupního místa platíme 20 ATS za kajak





OBLAST KOLEM MĚSTA BRIANÇON, ÚDOLÍ ŘEKY DURANCE

obecně pro celou Francii:

NA VODU SE SMÍ JEN MEZI 10 a 18 hod (rybáři)

(několikrát nás na to upozorňovali - rybáři hází kamení a volají policii)



info o celé oblasti:

KRK 97/5/11-12, Kanumagazin 98/5/72-77, Kanufaren in den Alpen



CLARÉE

jeli jsme: most 2km nad Plampinet Þ parkoviště nad la Vachetté

(šlo by jet určitě výš)

asi 12 km, WW II(III)

Vršek pro kajaky, od Plampinet možná i raft. Není ledovcová, začátkem července (jak píše KRK 97/5) jsme vodu měli, ale když jsme se za čtrnáct dní vraceli, vody už bylo málo. Čistá voda, pěkný údolí.

(další info: KRK 96/3/14, KRK 95/5/10)







GUISANE

jeli jsme: le Casset Þ Chantemerle

11 km, WW II(III+)

Ledovcová říčka. Dopoledne jsme měli vody dost, ale když jsme jeli odpoledne podruhé, nestačili jsme se divit, kolik vody přibylo (tání ledovce). Jeli jsme sice jenom na kajacích, ale raft by mohl taky. Jezdí tady hodně i komerční rafty a hydrospeedy. Na kaskádičce (WW III+) po asi čtyřech km se vyplatí prohlídka a zajištění (nám plavali dva lidi). Čtyřkový úsek z Chantemerle jsme nejeli - na kajacích, dopoledne (míň vody), případně po prohlídce by to ale asi šlo.

Pod le Casset na levém břehu u dvou rybníčků volné kempování !!!

(další info: KRK 96/3/14, KRK 95/5/10)



DURANCE

jeli jsme: most u St. Clément Þ most u Embrumu

asi 19 km, WW II(III)

Asi nejhezčí úsek (jinde buď nuda nebo extrém), raftová voda - hodně vody, široká řeka, vlny. Začínali jsme na levém břehu pod mostem u St. Clément - parkoviště, centrum komerčních raftů, nasedá se v bazénku a do řeky se sjíždí po skluzavce. Po asi třetině plavby místečko Rabioux (ústí potoka Rabioux, kemp) - několik velkých vln - sjízdné buď „na komoru“ nebo ošidit válečkem vpravo.

(další info: KRK 96/3/14)



Další řeky v oblasti:

Gyr, Onde, Gyronde - asi těžší, neviděli jsme

Guil - podle toho, jak ho všude popisují by se určitě vyplatilo se tam podívat a případně něco sjet (třeba jenom vybrané kousky). Bylo by to ale asi jenom pro kajaky. (KRK 97/5)



Protože jsou kolem nádherný kopce, byly by tady určitě pěkný pěšárny. Chce to ale sehnat průvodce (Dofinéské Alpy, Massiv des Ecrins) a předem něco nastudovat.





DALŠÍ ŘEKY


UBAYE

jeli jsme asi jenom 1 km kolem kempu v Rio Clar, WW III

Před ústím do přehrady Lac de Serra Poncon soutěska Gorge Royal - 4 km extrém WW V-VI (info: KRK 94/3/9 nebo Malý průvodce vod. a tur. vybavením 1995). Do soutěsky se nechá nahlédnout ze silnice, která nad ní vede. Podle toho, co jsme viděli (měli jsme hodně málo vody !!!) by asi nejhezčí úsek na sjetí byl z kempu Rio Clar do le Moulin (le Lauzet) - WW III,IV, pod mostem la Fresquiere těžké místo (je vidět ze silnice). Určitě by šel ale jet i nějaký úsek výš (menší obtížnost), záleží na stavu vody. Kempů je tady hodně - doporučuju Rio Clar, kde jsme spali i my.

info: KRK 97/5/12, KRK 94/3/6, KRK 96/3/12



Z Bacelonnette přejíždíme úzkou horskou silničkou (viz KRK 94/3/6) přes sedlo Col ď Allos (2240 m n.m.) do údolí Verdonu.





VERDON

jeli jsme: Castellane Þ 3. most od Castellane (Pont de Carrejuan)

asi 20 km, WW II(III)

Na Verdonu se voda pouští z přehrady – kdy, to nejlépe vědí v některé z raftovacích cestovek ve městečku Castellane. Pěkné svezení, jely kajaky i raft. Asi 500m pod prvním mostem je těžší místo. Po prohlídce (těsně podél vede i silnice) jsme jeli. Špatně se v tom ale plave, protože dole voda táhne pod skálu (dva z nás si to vyzkoušeli a prý nic moc). Končíme u druhého nebo třetího mostu od Castellane, dál do kaňonu se už nedá zajet autem. Spali jsme v kempu v Castellane. Doporučuju pěšárnu začátkem kaňonu (tunely, ...).

info: KRK 94/3/6, KRK 96/3/12



MOŘE

Kemp (hodně drahý) v les Saintes-Maries-de-la-Mer. Studený vítr s pískem, zataženo, studená voda, ale velký vlny. V deltě Rhôny přírodní park Camargue (pro turisty malá ZOO a vyhlídkový okruh), město Arles (amfiteátr, antické divadlo).



TARN nejeli jsme, ZW

Hlubuký kaňon, ale silnice se několikrát přibližuje k řece, takže lze jet i kratší úsek. (Na jaře, když je voda, je možné jezdit kolem Floracu - WW. V létě je tady ale totální sucho a je sotva voda v kaňonu - tam ZW-WW I.) Spali jsme v kempu ve Floracu.

info: Kanumagazin 98/3/22-27, KRK 94/3/5

ARDECHE jeli jsme: Vallon-Pont-d'Arc Þ Saint Martin (Sauze) 30 km, ZW (WW II) ZÁKAZ RAFTŮ !!!

Krásný obrovský kaňon; volej, občas peřejka. Ale: protože nikde nejde z kaňonu utýct, musí se jet celých 30 km voleje (to je docela dost - jeli jsme osm hodin) a navíc tady pádlujou nepředstavitelný davy lidí. Prostě - že bych to musel vidět dvakrát, to asi ne. V létě je tady naprostý sucho, takže uvažovat o nějakých jiných řekách v okolí je nesmysl.

info: Kanumagazin 98/2/58-63, KRK 94/3/5, KRK 94/3/6, KRK 94/4/8-9



DRAC

jeli jsme: St. Bonnet Þ la Motty

20 km, WW II-III

Pěkné.






Petr D.