ŽELEZNÉ HORY - RONOV n.D.

cyklovýlet 25. –

Ve čtvrtek večer jsme se sešli v Hradci na nádraží. Jelo nás jen pár dětí a Miloš. V Chrudimi jsme měli přestupovat, ale samozřejmě nám to ujelo. Zůstali jsme asi hodinu a půl na nádraží.

Do Ronova nad Doubravou jsme dojeli za tmy. Na zastávce na nás čekal Petr a Vojta s Honzou z Prahy. Spali jsme ve skautské klubovně, kolem které protékala řeka Doubravka. Večer, když jsme šli spát, tak mi spadla postel. Tedy jen půlka. Byla to strašná noc.

První výlet byl z větší části v terénu. Stále jsme přejížděli různé potůčky a brodili se bahnem. Po svačině slabší půlka odjela zpátky na chatu do Ronova. Druhá část (ke které jsem patřila i já) se vrátila skoro za tmy.

Další den jsme vyjeli na hrad Lichnici. K tomuto hradu se váže pověst o kruté Barboře. Měla se vdávat, ale usmyslela si podmínku, že dokud se nějaký její nadcházející manžel neotočí na koni na úzké skále, nevdá se. Mnoho statečných výmysl nepřežilo a zřítilo se dolů. Až jeden to dokázal, ale za to, že byla Barbora tak zlá, ji zastřelil šípem. Na této skále je dosud obtištěná podkova rytířova koně.

Počasí už nám nepřálo. Dalo by se shrnout slovy mlha, zima a déšť. Náš nejmladší šlapající člen, Natálka, měl celou cestu omylem zabržděnou přední brzdu a proto nás hodně zdržoval. Tento výlet se nám trochu protáhl Petrovou ,,zkratkou’’.

Třetí den ráno přijela Magda, táta a naše hodná sestřička Julinka. Dnešní výlet byl nejkratší a nejméně náročný. Po příjezdu jsme se všichni sbalili, nanosili jsme věci před chatu a potom hráli až do našeho odjezdu různé hry. Domů jsme dojeli večer. A takto skončila poslední vetší akce letošního roku a myslím, že se povedla skvěle.

Kamila