Letní soustředění Roudnice

Na přelomu července a srpna jsme tak jako již několikrát před tím vyrazili na Letní vodácké soustředění do Roudnice nad Labem. Letos nás jelo rekordně mnoho – 18 děcek včetně těch již skoro odrostlých a 7 dospělých. Přidali se k nám také dva úplní nováčci – Vojta s Honzou z Prahy (teda skoro z Prahy), kteří své týdenní zážitky shrnuli do několika málo vět níže. Ačkoliv jsme většinu času trávili hlavně na vodě, vypadá to, že je nejvíce oslovilo jídlo, což je pochvala hlavně pro kuchařku Magdu. Nicméně kromě jídla jsme byli cestou do Roudnice také na výletě v Českém ráji, podnikli celodenní plavbu po Ohři, která se trochu protáhla a stal se z ní trénink vytrvalosti a výdrže, protože Miki čekal u jiného mostu. Pak jsme byli také na pěšárně …………… a zažili jsme i noční návštěvu a honičku zlodějky. Na tu asi hned tak nezapomene hlavně Bára s Peťulí. Týden utekl jako voda a nám nezbude než si počkat na další Roudnici zase za rok. A ta bude na nějakou dobu poslední. Pak kanál zruší a my se budeme muset poohlédnout po nějakém jiném hezkém místě.

VODÁCKÝ TURNUS 2007

Přijeli jsme kolem 12 hodiny do kempu plného lidí. Všichni stavěli stany, někteří už je měli postavené. Začali jsme balit věci z auta a stavět si svůj vlastní stan. Po dostavění stanů a vybalení věcí jsme šli do jídelny a tam nám vedoucí předali informace o kempu a vodě. Po obědě jsme měli polední klid. Odpoledne jsme šli na vodu. Nasedli jsme do lodí. Zkušenější jeli na kanál a mladší na klidnější vodu. Když jsme se naučili základy byl akorát čas na večeři. Vydatný oběd nás zahřál. Po večeři jsme vyřízení ulehli ke spánku.

Po druhém dnu se zavedl automatický pořádek. Ráno jsme se umyli nasnídali oblékli jsme se a šli na vodu. Po vodě jsme šli na oběd a po něm jsme měli polední klid. Nikdo neodpočíval, ale všichni dělali přes nesouhlas různé aktivity. "Polední klid" nebyl dlouhý a tak jsme šli znovu na vodu. Po skončení výcviku jsme se utíkali navečeřet. Tak to šlo pořád dál a až na pár celodenních výletů - první na vodě a druhý pěšky (a Ávií). Zbývající dva dny jsme úplně všichni sjížděli kanál - nezkušení byli velmi vzrušení. Poslední noc jsme uspořádali stezku odvahy pro dospělé. Hodně jsme se nasmáli, ale ne dospěláci. Po bojovce pro dospělé jsme se šli umýt od oleje a dalších nečistot.

Honza, Vojta

foto: Miki