TATRY 2014

HYDROTOULKY PO SLOVENSKU

Ve středu 7.5. jsme se ve 20:00 hodin sešli na loděnici, abychom mohli odjet na Slovensko. Naložili jsme lodě, vesty, šprajdy atd… Petr nastartoval našeho 26 místného oře, zavelel ,,na kůň“ a vyrazili jsme. Cestou většina lidí pospávala. Ve čtvrtek 8.5. jsme asi okolo půl sedmé dorazili k řece Bialce, která teče z polské strany Tater. Petr zavelel ,,do gumy“ a všichni jsme se šli převléci pod střechou nějaké restaurace, jelikož pršelo. Když jsme se s loděmi na ramenou dostali na břeh řeky Bialky, rozcvičili jsme se a pod Petrovým velením nasedli na vodu. Řeka byla plná vln, hupů, stupňů a dalších věcí….

Voda byla také patřičně ledová a náš úsek byl dlouhý 14 km.

Po jejím zdolání jsme naložili lodě a vyrazili k další řece – Černému Dunajci. Ten už nebyl tak zábavný jako Bialka. Po dojetí Černého Dunajce jsme naložili lodě na našeho oře čekal zásadní posun.

Museli jsme dojet do penzionu vzdáleného asi 150 km. Všichni znaveni pádlováním okamžitě vytuhli. Probudili jsme se až na penzionu Start. Penzion má velmi trefný název. Opravdu to tam vypadalo jako na startu…jako na startu 80. let, ale musíme podotknout, že z balkonu byl krásný výhled na Tatry. Hned po příjezdu jsme na penzionu dostali večeři – kuře s rýží.

V pátek 9.5. jsme po snídani zabalili baťohy a neohroženě jsme se vydali pokořit další řeku Belou. Tento úsek jsme jeli celkem dvakrát. Cestou jsme řádili na vlnách, kde se všichni řádně vyeskymovali a vypádlovali, také jsme zastavili v pár vracákách. Při druhé jízdě jsme na vodu nasedli o kousek dál než při první, protože už netekla voda. Večer jsme s několika Slováky sledovali MS v ledním hokeji Slovensko vs. Česká republika. K nelibosti domácích jsme urvali výhru v prodloužení my.

V sobotu 10.5. jsme k snídani dostali něco jako párky. Poté se naše neohrožená družina vydala pokořit nezdolatelnou řeku Čierný Váh, řeku velmi nebezpečnou. Nebezpečnou proto, že se na ní člověk tak nudil, až začal vymýšlet takové kraviny, že se z toho jeden málem cvaknul. Potom jsme stihli sjet ještě znovu řeku Belou. Na ubytovnu jsme dojeli akorát k večeři, ke které bylo knedlo – vepřo – zelo.

V neděli 11.5. jsme ještě před snídaní v půl osmé naložili autobus, v osm si dali snídani a vyrazili na poslední řeku. Jmenovala se Váh a potkali jsme na ní jenom pár neškodných vlnek. Po splutí jsme naložili lodě, nastoupili jsme do našeho oře a vydali se na cestu domů. Cestou se nerozbil autobus, neupadlo kolo od vleku ani nic podobného, tak se podařilo dodržet čas příjezdu.

Napsali Markéta, Martin, Láďa, Vojta, Dan a Aleš, fotil Miki.

další fotky: Miki JirkaH

Sjeté řeky:

BIALKA 14 km

soutok (Jurgów) – Trybsz

> Trybsz (internet) 200 cm, 11 m3

ČERNÝ DUNAJEC 5 km

Ludzmierz – Nowy Targ

> Koniowka (internet) 183 cm, 6 m3

> Nowy Targ (internet) 140 cm, 9 m3

DUNAJEC 13 km

Nowy Targ – Knurów

> Nowy Targ (internet) 175 cm, 18 m3

BELÁ 19 + 16 km

Podbanské – Liptovský Hrádek

Kokavský most (potraviny) – Liptovský Hrádek

> Podbanské (internet) 70 cm

ČIERNY VÁH 9 km

PVE Čierny Váh – soutok Bielym Váhem

VÁH 13 km

soutok Čierného a Bieleho Váh – Uhorská Ves

> Liptovský Hrádok (internet) 90 cm

VÁH 12 km

most na Lipovec – Strečno

> Strečno (internet) 95 cm

SUMMARY

řeky na lodi: 6 řek, 117 km

busem: 1228 km