Ve čtvrtek 28. 5. jsme se sešli na loděnici. Většinou měl každý sbaleno podle instrukcí, ale ovšem se našly se i výjimky, které asi nečetly Petrovy pokyny a tudíž nevěděly, že stačí malé příruční zavazadélko. Chvíli nám trvalo, než jsme přemohli elektriku na vleku a mohli vyrazit. Jeli jsme celou noc.
Ráno po příjezdu na místo každý tajně doufal, že se nejprve dospíme a pak pojedeme vstříc rakouským řekám. Bohužel... Vybalili jsme snídaně, nabrali síly a hned vyrazili na řeku Salzu.
Dojeli jsme na místo, nafoukli baraky, pokřtili Pepínovu loď a nasedli. Měli jsme ujet pouhých 30 km, což je opravdu málo a proto jsme nakonec ujeli 40 km. Po cestě bylo spoustu přestávek, jak na jídlo, tak na chytání a vylejvání lodí. Po příjezdu do kempu jsme se vykoupali a dospělí šli vařit polévku a špagety. Nebyli zrovna moc šikovní a tak to dopadlo opařením nohy Jany z HK, která se do konce výletu už nesvezla. Polévka byla ale výborná a všichni si ji chválili. Druhý den jsme vyrazili na řeku Enži. Cestou nás zastavili policajti. Všechno zlé je k něčemu dobré a od toho okamžiku umíme všichni zapnout bezpečnostní pás rychlostí blesku. Dojeli jsme na místo, prohlédli obávaný úsek nad ostrovem, převlékli se a vyrazili. Vlny byly fakt obrovské. Nejlíp to ví Vašek, který si je všechny proplaval. Vojta Pohoda si to pro změnu v pohodě namířil do pravého rukávu místo do levého, ale naštěstí nad nesjízdným místem stihl vystoupit. Pod ostrovem k nám přistoupili savci a všichni společně jsme pokračovali. Cestou jsme zastavili na canyoning. Bohužel tady se úrazy rozrostly a Jana z Domažlic si vymknula kotník, takže se do konce výletu už také nesvezla. Dojeli jsme do cíle, navázali lodě a přejeli na start (vlastně hodně daleko od startu!) úseku Brekeke. Brekeke jeli jen někteří a bohužel i tady se naše úrazy rozrostly. Jana z Bratislavy si zlomila prst, takže se do konce výletu taky (jako Jana z HK a Jana z Domažlic) už nesvezla. Z našeho výletu se tedy stal krypl zájezd. Dojeli jsme Brekeke, přenesli lodě pod most a tam k nám nasedli savci. Úsek pro savce nebyl zas až tak nevinný a tak se urodily další plaváčci. V cíli jsme navázali lodě, odlovili loď táty Pohody, který ji opustil několik kilometrů výše v jednom z válečků, nebo spíš válců na Brekeke, a rychle přejeli na soutěsku na Salze. Zbyli už jen ti nejsilnější. Mělo to i výhodu, protože když jsme dojeli do kempu, bylo už navaříno. Tentokrát dokonce bez úrazu, asi proto, že vařily děti.
Třetí den se jel úsek Salzy z Wildalpenu. Dojeli jsme do cíle, sbalili věci, naložili lodě, najedli se a vyrazili domů. Do Hradce jsme přijeli až v 11 hodin večer. Moc se nám to všem líbilo, máme z víkendu spoustu zážitků a těšíme se na příští rok!

Napsali Aneta, Markéta, Martin, Láďa, Vojta, Dan a Aleš

Sjeté řeky:

SALZA 40 km
Prescenyklause ® kemp Weiberlauf
> Wildalpen 185 cm

ENNS 6 km
Gesäuseeingang ® Gstatterboden
> Gstatterboden 385 cm

ENNS 6 km
Kummerbrücke ® Hieflau

SALZA 10 km, 1 hod
Erzhalden („schody“) ® kemp Weiberlauf (tedy vlastní soutěska)

SALZA 28 km, 4 hod
Wildalpen ® přehrada
> Wildalpen 180 cm

SUMMARY
řeky na lodi: 90 km
busem: 1200 km