LECHTALSKÉ ALPY

V pátek večer 1. 7. 2016 jsme se se členy VK Slavia Hradec Králové, vydali na deset dní do Lechtálských Alp v Rakousku. V noci jsme zaparkovali auta u řeky Loisach, vybalili spacáky a spali na parkovišti až do rána. První úsek řeky Loisach neměl moc vody, ale i přesto to byla příjemná WW III rozcvička po ránu. Po splutí tohoto úseku se k nám přidali maminky s dětmi a následujících 18 kilometrů jsme spluli lehčí úsek. Odpoledne jsme přejeli do Imstu, kde jsme se ubytovali v místním kempu.

Druhý den nás čekal 8 kilometrový velmi rychlý úsek Innu WW III, IV, který měl spoustu vody a obrovské vlny. A dál jsme pokračovali 19 kilometrů na Innu i s dětmi a nafukovačkami. Navečer jsme si vyběhli ferratu Steinwand, která měla lehčí i těžší variantu, tudíž pro naší celou skupinu ideální. V pondělí ráno jsme dojeli pod horu Ballunspitze 2213 m, na jejímž vrcholu nás čekala obtížnější ferrata s názvem Silvapark. Výstup a sestup nám trval víc jak půl dne a navečer si pár vodáků z naší výpravy dalo ještě patnáctikilometrovou divokou Trisannu WW III, IV(+). V úterý jsme jeli dva úseky vodnatého Innu. Na prvním úseku Imst - Haiming jsme se všichni krásně pohoupali na vlnách a také dost zapotili ve válcích. Druhý úsek Innu byl klidnější pro nafukovačky a naše malé kajakáře. Odpoledne jsme si vylezli ferratu Crazy Eddy s několika zajištěnými cestami různé obtížnosti, takže si každý vybral, na co zrovna měl chuť. Ve středu ráno jsme vyjeli nahoru do Hochimstu, kde jsme na všechny počkali a společně vyjeli lanovkou do nejvyšší stanice. Zakázanou cestou podél skály jsme došli k ferratě Wasserfall. Feratta vedla přes krásný potůček s vodopádem, obtížnost byla i pro děti akorát, takže jsme si všichni skvěle zalezli i s nádhernými výhledy kolem nás. Po ferratě jsme se všichni sešli u vrchní stanice lanovky a sjeli do mezistanice, kde jsme z lanovky přeskočili na nejdelší bobovou dráhu v Alpách. Po příjezdu dolů jsme se jen převlékli na stejném parkovišti do hydra a sedáků a vyrazili na canyoning Schinderbach pro děti a začátečníky. Kanon byl plný malých skoků a skluzavek asi na 2 hodiny a děti si ho náramně užily. S příjezdem do kempu jsme začali vypouštět vzduch z karimatek, uklízet židličky a balit stany a za hodinu už jsme přejížděli přes sedlo Hahntenjoch do městečka Vorderhornbach.

Ve čtvrtek maminky s dětmi zůstali v kempu u bazénu a zbytek výpravy odjel hned ráno na canyoning Hochalpbach. Nástup ke kaňonu nám trval hodinu a kousek. Nahoře jsme se najedli, vyfotili a pustili dolů kaňonem. První překážku s pochybnostmi, jestli jsme ve správném kaňonu, jsme zdolali a pokračovali dál. U prvního slanění jsme pochopili, že jsme ve správném kaňonu, ale že jsme možná nastoupili moc vysoko. Kańon byl nádherný, obtížný a my jsme ve tři hodiny byli teprve kousek za půlkou, a tak jsme se rozhodli, že únikovou cestou odejdeme, protože nás čekalo ještě 20 kilometrů na řece Lech s dětmi. Děti si užily půl dne u bazénu a ve čtyři hodiny opoledne jsme s nimi vyrazili na vodu. Večer jsme unavení po kaňonu vlezli do spacáků a spali až do rána. V pátek nás jen deset jelo na vodu a zbytek výpravy jel na pěší tůru. Skupinu na vodě čekal tříkilometrový Madaubach WW II, III s přístupem pouze pěšky, takže jsme se ještě před krásným potůčkem soutěskou trmáceli tři kilometry do kopce s loděmi na ramenou. Po Madauchbachu jsme se jeli naobědvat do kempu a najezení jsme jeli na další řeku. Řeka Hornbach nám některým dala zabrat, protože jsme byli unavení z nošení lodí a z hrozného horka. Hornbach WW II, III (IV) byl občas potůček, občas velké koryto řeky s málo vody, takže jsme se prošli s loděmi na ramenou. V pátek večer začalo pršet a s přestávkami pršelo až do sobotního rána. V sobotu ráno jsme museli odpolední canyoning prohodit s dopolední vodou a hned ráno jsme vyrazili na canyoning Wiesbach. V kaňonu bylo 5 slanění a obtížnost I/A/2, takže pro starší děti jako stvořený. Odpoledne se k nám přidaly maminky s dětmi a jeli jsme na kajacích i na nafukovačkách další úsek Lechu, který byl 20 kilometrů dlouhý. V sobotu večer už bylo pár stanů sbalených a naše výprava se rozdělila na tří skupiny. První skupina pokračovala k moři, druhá skupina se vracela zpět do Čech a třetí skupina zůstala v kempu a v neděli jela náš poslední jednoduchý úsek Lechu.

Ahoj Natyna




LECHTALSKÉ ALPY

1. - 10. 7. 2016

Vše vyšlo dle plánu včetně počasí, nejen děti si to užily …

PÁTEK 1.7.

19:30 odjezd z HK – Rozvadov, Mnichov

SOBOTA 2.7.

03:00 Garmisch

LOISACH 6+12 km

Gschwandtsteg - Oberau

> Garmisch (internet) 110 cm/11 m3

> Eschenlohe (internet) 160 cm/25 m3 (hodně vody přitékalo z Partnachu)

Pěkné svezení jak na klasickém úseku nad GaPa, tak i dále. U loděnice přistupují savci – dále rychlé, WW I(II), místa k trénování. Přenášíme jeden jez v GaPa, další jízky jedeme a znovu přenášíme jez ve Farchant. Končíme v Oberau.

Přejezd do Rakouska přes Fernpass do Imstu, kemp http://www.camping-imst.at/

NEDĚLE 3.7.

INN – Landecker-Strecke 6 km

Nesselgarten - Landeck

Vody je opravdu hodně (přehrada je v opravě, voda jen protéká, žádná se neodvádí). Začínáme na začátku Nesselgarten u nějaké provozovny hnedle pod nejtěžšími místy (jde začít i pod Nesselgarten u mostu do Urgen, na levém břehu u mostu je parkoviště). Za naší vody velký tah, vysoké vlny, občas váleček, který lze objet, WW III-IV. Končíme v Landecku na soutoku se Sannou (parkoviště s parkomatem).

> Perjen 370 cm/160 m3 (Sanna má 260 cm/55 m3, takže v Innu v Landecku je asi 100 m3), eletkrárna si nepracuje.

INN 19 km

Landeck - Imst

Začínáme v Landecku na soutoku se Sannou. Príma svezení, řeka rychle teče, vlnky, pěkné. Končíme v Imstu na nasedacím místě raftů.

ferrata STEINWAND

Z Imstu přejíždíme most do Pitztalu a hned v první vsi Arzl je ferrata. K parkovišti vedou šipky a vlastní ferrata je 5 minut daleko. Lehčí a těžší varianta, nahoře vyhlídka.

kemp v Imstu

PONDĚLÍ 4.7.

ferrata SILVAPARK

Z Imstu přejíždíme přes Landeck podél Trisanny přes Ischgl do vesničky Galtür. Odtud vyjíždíme lanovkou Birkhahnbahn. Ferrata vede na kopec Ballunspitze 2213 m n.m. Parádní výlet. Nahoře u lanovky je i nová lehčí dětská ferrata.

TRISANNA

Ulmich - See 12 km

> Ischgl 150 cm

Původně jsme chtěli začít v Ischglu, ale zde je málo vody. Začínáme tedy nad Ulmichem – u silnice plac na parkování a k vodě přístup přes štěrkovnu. Startujeme nad těžším místem „Ulmicher Walzen“, WW IV (lze předem prohlédnout z mostu na Ulmich). Zde je vody rozumné minimum, ale řeka psotupně vodu nabírá a tak v See je jí už spousta. Následuje příjemné svezení WW II-III. Další těžké místo WW IV je pod mostem odbočky na Labebene. Nejlépe prohlédnout při příjezdu, protože řeka je ve vysoké navigaci, a když se k místu přijede po vodě, prohlédnout nebo utéct už nelze. Dále opět lehčí až do See. Kočíme na začátku See, na Seestufen už nemáme čas ani morál. U Seestufen pozor na „autobusový koeficient“ při prohlídce ze silnice vysoko nad vodou :-) (při sjetí Seestufen končit nejpozději u fotbalového hřiště, parkoviště).

kemp v Imstu

ÚTERÝ 5.7.

INN 14 km

Imst - Haiming

Klasický úsek, spousta vody, parádní vlny. Je to fičák, jedeme to jen něco přes hodinu.

> Magerbach (Haiming) 350 cm/350 m3

INN 17 km

Haiming - Telfs

„Nudný“ a neznámý úsek opět příjemně překvapil, jako úsek pod Landeckem. Pěkné rychlé svezení, vlnky, v Silzu pod mostem vlna obrovská. Asi v polovině mezi Mötz a Telfs vlevo vodopád kousek od vody, vyplatí se zastavit na prohlídku. Končíme v Telfs u mostu pro pěší (z lodí vystoupit vpravo a lodě přenést přes most na parkoviště na levém břehu), příjezd autem – v Telfs sjet z kruhového objezdu co je na nájezdu na dálnici kolem hasičů a podjet most pod hlavní silnicí. Parkovat před Dietrich Touristik na placeném parkovišti, odtud je podchod pod dálnicí na most pro pěší, kde se končí.

ferrata CRAZY EDDY

V Silzu přejíždíme přes most (co je pod ním ta velká vlna), přejedeme přes dálnici a hnedle parkujeme. Odtud přístup na ferratu. První polovina má těžší a lehčí variantu, po spojení je druhá (spíše těžší část) s lanovým mostem (lana jsou nad sebou hodně daleko). Pozor, ferrata končí slaněním, s sebou je třeba dlouhé (!) lano. Vedle na skále je ještě „pavoučí síť“ a další skopičiny (ferrata k nim ale nevede, jak jsme si původně mysleli).

kemp v Imstu

STŘEDA 6.7.

Ráno vyjíždíme do Hochimstu (kopec 19%, nejezdit s vozíkem!), parkoviště u lanovky (před Wald Café) zdarma. Lanovkou vyjíždíme až na Alpjoch. Odtud jdeme cestou Drichlsteig (sice zavřená, ale schůdná :-), malé děti na špagát; cestou vyhlídka Adlerhorst) k chatě Mutterkopfhütte, kde je kolem vodopádu ferrata WASSERFALL, krátká a pěkná. Zpět jedeme bobovkou Alpine Coaster, nejdelší bobová dráha v Alpách. Po sváče vyrážíme do kaňonu.

canyoning SCHINDERBACH (MITTLERE ROSENGARTEN)

Pěkný krátký lehký kaňon, ideální pro děti.

Příjezd: z Imstu vyjet do Hochimstu na parkoviště u lanovky před Wald Café.

Přístup: z parkoviště před Wald Café kolem rybníčku k mostku přes Schinderbach, pod kterým vše začíná. 5 min.

Návrat: turistickou cestou lesem zpět na parkoviště, šipky, 10 min.

Vybavení: sedáky nejsou potřeba, ale vzít s sebou s 20m lanem pro případ problému.

Obtížnost: I/A/1.

Popis:Lehký kaňon, skluzavky, žádné plavání, několik krátkých slanění po fixních lanech. Končit vlevo před dřevěným mostkem.

Čas: vlastní kaňon něco málo přes hodinu (bylo nás cca 25 ve skupině včetně malých dětí).

Přejezd na druhou stranu Lechtalských Alp do údolí Lechu, spaní v kempu Vorderhornbach www.camping-vorderhornbach.at (nově otevřený kemp s koupalištěm; původně zamýšlený kemp v Häselgehru vyhořel a je mimo provoz).

ČTVRTEK 7.7.

canyoning HOCHALPBACH

Pěkný slaňovací kaňon v úžasném vysokohorském údolí. Do kaňonu svítí slunce, je v něm tedy teplo!

Příjezd: Od Steeg směrem na Warth a 350 m za druhým mostem přes Lech je vpravo (i vlevo) plac na parkování.

Přístup: od parkoviště po cestě po cestě do první zatáčky, ze které uhýbá turistická cesta Nr. 432 na Hochalphütte. Poté, co se vyšlape největší stoupání se přejde přes levostranný přítok (z údolí Steinletal). Kdyby se seběhlo přítokem, došlo by se přímo na začátek vlastního kaňonu. Pohodlnější je však pokračovat po cestě dále, asi po 0,5 km se dojde k vodě. Poctivá hodina.

Návrat: od úsetí do Lechu po cestě zpět na parkoviště, 15 – 30 min.

Vybavení: klasika do kaňonu, tedy oblečení jako na vodu (neopreny, bundy, vesty, helmy), dobré boty (nejlépe staré pohorky), sedáky a pomůcky pro slanění (osma, karabina HMS, …), 60 m lano na skupinu.

Obtížnost: II/A/3.

Popis: Na začátek se jde několik set metrů potokem. Je zde jedno slanění bez slaňovacího nýtu, lano je třeba dát přes hodiny. Od přítoku ze Steinletalu začíná vlastní kaňon. 13 slanění do 25 m, žádné plavání. Pěkné, do kaňonu svítí slunce, je v něm tedy teplo. Časově je kaňon ale dlouhý, proto z poloviny prcháme únikovým výstupem od slanění č. 6 (zde by šlo i začít a jít jen druhou polovinu kaňonu, ale asi by se těžko hledal přístup – sotva znatelná cestička trávou a lesem). Pozor, popis v knížce (jak časově, tak TOPO) absolutně neodpovídá!!

Čas: jen polovinu kaňonu jdeme skoro 4 hod, a to se nám zdálo, že jdeme poměrně rychle (bylo nás 14 ve skupině).

LECH 12 km

Steeg - Bach

Pěkné, pro děti, WW I,II.

> Steeg 270 cm/15 m3

kemp Vorderhornbach

PÁTEK 8.7.

MADAUBACH (ALPERSCHONBACH) 4 km

Autem se projede Bach po levém břehu Madaubachu až do lesa a serpentinou nahoru na parkoviště u zákazu vjezdu (u malého hřbitova či co to je). Odtud pěšky cca 3 km – asi 300 m za mostem přes přítok z Griessltalu přitéká propustkem pod silnicí další potůček – jeho korytem se sejde dolů k řece (lodě případně spustit na laně).

Vody máme akorát, WW II,III. Hnedle na začátku je soutěska Madaubachu, úzká, ale klidná voda. Za soutěskou pěkné vodopády zprava. Kousek za soutěskou přenášíme jeden stupeň s ošklivým šutrem v průjezdu a dále jeden strom (na stromy pozor). Na konci před Bachem je ještě nějaká stavba či co, koryto je zahrnuto balvany se zaklíněnými kmeny.

Skvělá zležitost!

HORNBACH 7 km

Jedeme spodní lehčí část, horní soutěsky nemáme už sílu prohlížet a pravděpodobně by asi byly zapadané stromy.

Začínáme u mostu pod Hinterhornbachem – při příjezdu od Vorderhornbachu se přejede most přes přítok Stützbach a hned za ním dobočuje doleva k vodě štěrková cesta. po ní se dojede k mostu přes Hornbach. Vody máme rozumné minimum. Ze začátku teče potok v soutěskách WW II,III a brzo je první místo WW IV (je zasekané stromy, proto začátek přenášíme) a za chvíli následuje další zablokované místo. Za chvíli vtéká potok do širokého štěrkového koryta a dělí se na několik ramen, překvapivě je ale i zde sjízdný. Štěrkové koryto končí vysokým jezem – při příjezdu prohlédnout, kde se nad jezem zastaví (u silnice je velký štěrkový plac). Jez se přenáší po levém břehu nasilnici a zpět k potoku po cestičce k lávce. Dál do Vorderhornbachu opět v soutěsce, ještě jedno zablokované místo WW IV. Pod mostem ve Vorderhornbachu blbě sjízdný balvanitý stupeň (nad ním je vlevo vodočet). Končíme v kempu.

> Vorderhornbach 105 cm/4 m3

Savci výlet na vysutý most u Holzgau (nejdelší a nejvyšší zdarma přístupný most v Alpách).

kemp Vorderhornbach

SOBOTA 9.7.

canyoning WIESBACH

Lehký a krátký kaňon, slanění do 16ti m.

Příjezd: K mostu před Stanzachem, zaparkovat u silnice.

Přístup: od mostu po cyklostezce po proudu Lechu, u el. sloupu odbočit doleva na lesní cestu (bez ukazatelů) a za chvíli znovu doleva, šipka na Moos a Bachlstein. Po cestě se obejde kaňon a nad ním se po pěšině sejde k vodě. Cca 30 min.

Návrat: od mostu cyklostezky se po této vrátit zpět k autu, 15 min.

Vybavení: klasika do kaňonu, tedy oblečení jako na vodu (neopreny, bundy, vesty, helmy), dobré boty (nejlépe staré pohorky), sedáky a pomůcky pro slanění (osma, karabina HMS, …), 2x20 m lano na skupinu.

Obtížnost: I/A/2.

Popis: u tohoto kaňonu popis v knížce poměrně odpovídá. Pět slanění. První vysoké cca 10 m, dále několik skluzavek a fixní lana. Následuje nejveselejší místo – 16 m vodopád, slaňuje se buď vodopádem, nebo se proleze skalním oknem a slaňuje se po suchu. Následují tři vodopádky, které se nechají slanit najednou (nebo po fixních lanech). Konec u lávky cyklostezky (poslední stupeň je přímo pod lávkou, ale ten už vynecháváme.

Čas: kaňon něco přes hodinu (bylo nás 16 ve skupině).

LECH 20 km

Stockach - Vorderhornbach

Zde je Lech snad ještě hezčí než horní část, především pod Häselgehrem, hodně vody WW I,II.

> Steeg 270 cm/15 m3

kemp Vorderhornbach

NEDĚLE 10.7.

LECH 13 km

Vorderhornbach - Weissenbach

Začínáme u kempu na Hornbachu. Pod Stanzachem vtéká řeka do širokého štěrkového koryta, mnoho ramen, peřeje na štěrkových lavicích. Prostě Kanada … WW I,II. Končíme ve Weissenbachu – z kruhového objezdu sjet na Gewerbegebiet a zaparkovat u silnice.

13:00 odjezd

21:30 HK – loděnice

SUMMARY

řeky na lodi: 6 řek, 142 km

řeky pěšky: 3 kaňony

pěšky: 4 ferraty s jedním kopcem

autem: 1913 km

Průvodce ferraty a hory:

Jentzsch-Rabl, A., Jentzsch, A., Wissekal, D. (2013), Kletersteigführer Österreich

Petr, I. (2002), Rakouské Alpy

Průvodce canyoning:

Riml, A., Amor, G. (2012), Tiroler Canyoningführer

Mapy:

Kompass 41, Silvretta, Verwallgruppe, 1:50 000

Kompass 4, Füssen, Ausserfern, 1:50 000

Kompass 24, Lechtaler Alpen, Hornbachkette, 1:50 000