Eskymácký obrat

    

Eskymácký obrat pákou

Zdvihání začni vytočením trupu na stranu zdvihání s rameny téměř rovnoběžnými s rotační osou. Trup silně prohni do záklonu a zakloň hlavu (temeno hlavy k hladině, obličej je obrácen ke dnu). Paže jsou v prodloužení trupu, přičemž souhlasnou rukou se stranou, na které zdviháš, drž pádlo za žerď. Druhou rukou drž pádlo za konec listu podhmatem. Vzdálenější list pádla natoč hranou k hladině, čímž ulehčíš zdvižení pádla nad vodu. Prudkým záběrem kolmo k hladině si vytvoříš dostatečnou oporu. Obrácení lodi a aktivní zvedání těla vychází z intenzivní práce trupu, jenž prochází z polohy prohnutí do polohy sbalení (vyhrbení) co nejblíže k palubě lodi. Vlastní zvedání zahajuje trup, nikoli tedy paže, ty představují jen jakési prodloužení trupu. Začínáš sklánět hlavu, tělo se balí na loď a zároveň se energicky zapojuje práce kolen a boků.Výsledkem je aktivní otáčení lodi. Kolenem nohy souhlasnou se stranou zvedání se snaž přitáhnout bok lodi k hrudi. V okamžiku, kdy loď je již téměř v normální poloze, měj hlavu stále ještě ve vodě a ruce s pádlem vedle kajaku na straně zvedání. Dotažením pádla do klína srovnej tělo  a loď do normální polohy.

U pákového způsobu eskymáckého obratu je po celou dobu zdvihání trup i hlava nad pádlem (pádlo pod tělem).

 

Eskymácký obrat šroubem

Zdvihání začni v poloze, kdy trup je otočen téměř o 90° tak, aby ramena byla rovnoběžná s osou lodi. Tělo silně předkloň a sbal k boku lodi na stranu zvedání. Hlavu obrať obličejem k hladině. Ruce zdvihni nad hlavu a drž pádlo nad hladinou těsně u boku lodi tak, že list směřující ke špičce je lícovou stranou rovnoběžně s hladinou. Nyní zaber předním listem pádla širokým obloukem od lodi, přičemž přední (tažná) ruka zůstává natažena. Pádlo veď pod hladinou, záběr co možná nejvíce „na plocho“. Zároveň vytáčej trup do normální polohy a tělem přejdi švihem z předklonu do záklonu. Obracení lodi a aktivní zvedání těla vychází tedy ze spojení rotačního pohybu horní části trupu a pohybu, jímž přecházíš ze sbalení těla (hluboký předklon) do normální polohy, případně až do záklonu, přičemž opěrný list pádla je veden obloukem od špičky lodi do strany a na úrovni sedačky kajaku opět zpět k lodi.

Tento přitahovací záběr vedený na úrovni boků směrem k lodi musí být veden v šikmé poloze pádla vzhledem k hladině, má-li poskytnout dostatečnou oporu k dokončení eskymáckého obratu. Je-li veden v poloze svislé, opora je obvykle nedostatečná a padá se za pádlem do vody a zpět.

Trup a hlava vodáka během provádění eskymáckého obratu šroubem jsou pod pádlem (pádlo nad hlavou).

 

Eskymácký obrat "C to C"

Způsobů provedení eskymáckého obratu existuje poměrně mnoho. Vyspělí kajakáři jich ovládají několik a podle konkrétní situace použijí vždy ten nejvhodnější. Ze všech variant převládají dvě základní techniky – páka a šroub. Páka je názornější a jednodušší na učení, šroub je elegantnější a rychlejší a používá se nejčastěji. Nevýhodou šroubu je nebezpečná poloha paže v ramenním kloubu v druhé fázi pohybu a z toho plynoucí hrozba vykloubení ramene při nárazu pádla o překážku. Proto se ve světě začíná od tohoto způsobu eskymáckého obratu upouštět a prosazuje se bezpečnější varianta s využitím pohybu „C to C“. Výchozí pozice a první fáze eskymáckého obratu zůstává totožná jako u šroubového způsobu (hluboký předklon, trup vytočen na stranu záběru, pádlo podél lodi,…). Když se však v průběhu pohybu dostane pádlo kolmo k lodi, nepokračujeme do záklonu, ale provedeme druhou část vylehnutí high brace. V konečné pozici je tělo v mírném předklonu přetočené přes loď na stranu zvedání, oči sledují list pádla na straně zvedání, lokty směřují dolů, ruka na opačné straně ke zvedání je před ramenem.

Více o technice "C to C" a vylehnutí low brace a high brace ZDE.