WIETRZNICE 2013

 

Pátek: v Pátek okolo páté hodiny jsme se sešli na loděnici abychom mohli odjet na soustředění. Když jsme naložili stany, spacáky, batohy a jídlo tak jsme už jen čekali na Markétu, která se vracela z dovolené. Když konečně dorazila, tak jsme zamávali svým drahým rodičům a odjeli do Polska. Cesta probíhala celkem bezproblémově, takže jsme dorazili na místo přespání okolo 3. hodiny ranní. Potom co jsme vylezli z autobusu, jsme zjistili, že je docela zima, a proto jsem si vzal na spaní i triko.  

 

Sobota: Ráno mě vzbudilo příšerné vedro. Po snídani jsme sundali lodě, oblékli se do vodáckých věcí a vyrazili na vodu. Letos jsme sjížděli řeku Oravu. Náš cíl byl Oravský hrad. Trasa vedla asi 15 km po strašným voleji místy zde nebylo ani poznat jestli vůbec plujeme po proudu. Když jsme konečně dojeli k tomu hradu, tak jsme měli takový hlad, že jsme snědli ty 3 melouny, co jsme měli s sebou. Potom co jsme naložili lodě, tak jsme nastoupili do autobusu a okamžitě jsme usnuli nebo se o to alespoň pokoušeli. Jedinej, kdo měl dosti energie byl Michal Jenček. Nuže tak jsme teda jeli dlouho, dlouho, dlouho a ještě déle, ale nakonec jsme tam dojeli. Zde jsme museli opravdu odbavit věci z autobusu a vleku, poté co jsme je vyndali tak Miki nebo někdo jinej ja už si to nepamatuju odjel s autobusem a my postavili stany a začali vařit večeři. Už si nepamatuju, co to bylo, ale určitě to byla mňamka. Po večeři jsme se rozdělili do dvojic (velkej a malej). Já jsem byl s Kubou Skálou, večerka byla v 10 hodin.  

 

Neděle: Dnes ráno mně vzbudil nějakej pták, kterej hrozně řval. K snídani jsme měli vánočku a marmeládu. Po snídani bylo rozřazení do skupin. Jára ve skupině dobrých (trenér Miloš Vrba a Petr), z naší rodiny tentokrát nikdo nebyl ve skupině ještě lepších, ale já s Pavlem jsme byly v all star teamu. Zde nás trénoval Kuba Slon. Potom jsme konečně šli na kanál, ale sjel sem si to jenom do půlky a Vojta Vrba řek, jestli si nechci půjčit singla a já že jo tak jsem si ho půjčil a bylo to docela fajn, ale asi po 50 m jsem musel eskymovat. K obědu jsme měli párek a chleba. Po obědě jsem šel na debla s Vojtou Vrbou. samozřejmě nás tam M. Jenček hodil po boku, tak jsme museli eskymovat. Vojta i přes to nadávání řekl že když zaberu tak to docela jde. Po obědě jsem šel opět a singla. K večeři byla česnečka.  

 

Pondělí: Dnes ráno mně vzbudila Jana, abych udělal snídani (sýrová pomazánka) . Po snídani jsem šel na vodu. Párkrát jsem to musel zvednout, a když mě to přestalo bavit, tak jsem šel Janě pomoct vařit oběd. Po obědě jsme měli čtyřhodinovou pauzu, protože na kanále zrovna trénovali slalomáři. Poté jsme jezdili pouhou hodinu a půl a pak zase slalomáři. Další trénink byl až 19:00. V těch sedm to bylo super, protože nás tam bylo asi osm. No a potom jsme navázali lodě na zítřejší výlet, zahráli si karetní hry a šli spát.  

 

Úterý: Dnes ráno po snídani Petr rozdal instrukce k celodennímu výletu. Tento výlet byl rozdělen na dvě části. Ta první stoupala do kopce na vrchol kopce zvaný Sokolica –               (775 m.n.m ). Odtamtud jsme šli do vesnice Kroscienko. Zde jsme dostali půl hodiny rozchod na nakoupení potřebných zásob. Poté jsme se oblékli „do gumy“, nafoukli rafty a vyrazili na vodu. Tento úsek byl asi 15 km dlouhý, ale naštěstí to docela teklo. Zde jsem taky poprvé slyšel Janu mluvit nemravně. Tu větu si ještě pamatuju, ale nemůžu jí sem napsat protože si to budou číst i děti . Když jsme přijeli byla už skoro večeře hotová. K večeři jsme měli guláš s těstovinami.  Po večeři jsme si šli ještě trochu zajezdit a potom jsme šli spát.  

 

Středa: Dnes ráno jsme vstávali o něco dříve abychom stihli ranní trénink. Po snídani jsme sprejovali trička. Po obědě (krupicová kaše) jsme šli jsme jezdit asi do 15:00. Potom jsme dostříkali trička, ale přišla za námi polská trenérka, jestli by jim to Kuba nenastříkal taky. Tak Kuba musel stříkat ještě dalších 16 triček. K večeři byla rajská s kolínkama a masem. Po večeři jsme šli ještě na dvě hodiny jezdit. Když jsme se dostatečně vyřádili, tak jsme se převlékli a zalehli do spacáku.  

 

Čtvrtek: Dnes jsme měli opět ranní trénink. Po snídani (vajíčková pomazánka) jsme si zahráli společnou hru, ve které šlo o to nalézt kartičky s popisem jedné nebo více postav a podle toho ty dotyčné obléct. No a porota sestavená z modních stylistů a fotografů potom ty dotyčné ohodnotila. Po obědě (grilovaná paprika plněná sýrem) se konaly závody ve slalomu a sjezdu. Po závodech jsme se už jenom váleli a váleli až do večeře (kuře na paprice). Po večeři bylo od sedmi hodin „dobrovolný“ ježdění, protože kdo nešel, tak umýval hrnce po večeři. Takže každej jezdil a byl to mazec, protože nás tam bylo hrozný množství a každou chvíli se někdo cvaknul. Potom jsme u Ondřeje hráli hru, že se na vlnku nad Ondřejem rozjede každej z jedný strany a museli si pálcnout. Když už jsme byli dostatečně omlácení, mokrý a vyježděný, tak jsme se na to vykašlali, navázali lodě na zítřejší výlet a šli spát.  

                            

Pátek: Dnes ráno jsme jeli na celodenní výlet na prielom Dunajce.  Když jsme dojeli do Kroscienka, tak jsme nakoupili potřebné zásoby na zítřejší cestu autobusem. Když jsme to všechno nakoupili, tak jsme navázali lodě a odjeli na kanál. Tam jsme naložili ještě pár věcí do vleku, zabalili si věci do tašek a šli spát.

Sobota: Dnes ráno jsme vstávali v šest ráno abychom stihly odjet v osm hodin. Když to bylo konečně všechno naložený, tak jsme nasedli a odjeli. Cesta byla příšerná – nejen že tam v zadu někdo vyhazoval snídani (naštěstí do sáčku ), ale ještě to chtěli vyhodit další dva. Ve Slovensku jsme museli zastavovat abychom zchladili autobus, protože se přehříval, ale to by ještě nevadilo, ale v autobuse bylo asi 40°C, což se nedalo vydržet, jak jsme se mačkali. Asi po 12 hodinách jízdy jsme konečně dojeli do HK. Zde jsme vyložili věci, poděkovali Janě a Petrovi za to, že to s námi nějak zvládli a odjeli domů.

 

Napsal Martin Smetiprach, fotil Miki, Martin Skála, Vašek Šolín.

 

další fotky:    HonzaN  VašekŠ   Miki  MilenaH