RUMUNSKO 2013 - RETEZAT
30.4. - 12.5.2012
V zimě
bylo sněhu dost a držel se poměrně dlouho, ale asi měsíc před naším výletem
přišla velká obleva – oteplení a déšť, řeky měly spoustu vody (ale žádné
povodně). Od té doby ale nepršelo a teploty dosahovaly třicítky. Než jsme
do Rumunska dorazili my, voda odtekla, řeky tekoucí ze středních poloh byly
suché, vodu měly jen řeky pramenící ve vysokých horách, kde byl ještě
sníh (tedy nad 2000 m n.m.). Ale nakonec vše dopadlo dobře – počasí bylo
skvělé (stále teplo a ani jednou nepršelo) a plánované řeky vodu měly.
Spaní kdekoliv bez problémů, ceny všeho nízké, příroda skvělá. Na
druhou stranu všude balkánský bordel – igelity, petlahve, …
Jeli
jsme karosou a bylo nás 30. Přejezdy byly krátké, až na výjimky jsme vařili
a stavěli za světla.
ÚTERÝ 30.4.
20:30
odjezd z loděnice HK (0 km)
23:00
Brno
23:30
CZ/SK (212 km), dále Budapešť,
Szolnok, Oradea
STŘEDA 1.5.
01:30
SK/H (290 km)
07:00-08:00
H/RO (714 km), posun
času o hodinu dopředu
Oradea (734 km), dál na Beius a Stei, špatná silnice
11:35
Tisa (856 km) (odbočka z Halmagiu
na Leasa a po špatné cestě dojet k mostu přes Crisul Alb)
CRISUL ALB
17 km, 4 hod.
Tisa
–
Dumbrava
Vody
není moc, ale sjízdné v pohodě. Mezi Leasa a Varfurile lehké zablokování
(připomíná Sázavu Týnec – Pikovice), WW I, dále ZW. Pěkné údolí,
silnice za kopcem, u vody jen železnice. Závěr je ale dlouhý – končíme u
mostu na Dumbrava (883 km). Celkem
4 hod.
Spíme na plácku u silnice u potoka při přejzedu zpět na Halmagiu.
(890 km)
ČTVRTEK
2.5.
Ráno přejezd na Riul Mare, na vodu jdeme kolem poledne (špatná
silnice, až z Devy je pěkná, i kousek nové dálnice).
(1042 km)
RIUL MARE 2
x (8+6) km
Gura
Zlata –
Casa Verde –
Balan (Clopotiva)
Z autobusu
se nejprve zdá, že bude vody málo, alenakonec máme ideální vodní stav. Začínáme
u mostu pod Gura Zlata (u rekreačního střediska Tabara Bradatel). Rychlá
voda, velmi velký spád, kamenité stupně – pěkné, vše sjízdné na oči,
WW III (některá místa IV). Nejlepší stupeň je na závěr první půlky v Casa
Verde, ale ten je taky v pohodě sízdný. Na další lehčí část přistupují
ostatní, ale i zde je několik vypečených míst, WW II(III). Končíme asi
kilometr před silničním mostem Clopotiva naproti vesničce Balan u lávky. Je
tam mezi silnicí a řekou plácek, na kterém i spíme.
Pro velký úspěch splutí opakujeme. (1077 km)
PÁTEK 3.5.
Ráno přejíždíme na Bistru a cestou se zastavujeme na římských
vykopávkách Sermizegetusa.
BISTRA 15
km
Bautar
–
Otelu Rosu
Sice
nemá moc vody, ale nakonec to se sjízdností (až na pár míst) není tak zlé.
Svižná říčka, WW I, II, několik laškovných stupňů (ale i vrbiček :-),
jeden pěkný slalom mezi balvany a jedna kaskáda WW IV. Od vesnice Voislova
(zprava přitéká Rusca) se spád a obtížnost snižuje a řeka rozšiřuje a
není už tolik zajímavá. Končíme na začátku Otelu Rosu pod soutokem s Bistra
Marului (ta je totálně suchá – přehrada), před mostem vpravo je plac na
parkování (a pramen s vodou).
Odpoledne přejíždíme kolem horního Timiše pod přehradu na Riul
Rece, kde kousek pod hrází spíme. (1201
km)
SOBOTA
4.5.
Dopoledne
pěšárna na kopec nad přehradou (Poiana Daliei), zpět se vracíme přes hráz
přehrady.
Riul
Rece vodu nemá, voda je z přehrady odváděna na elektrárnu do sousedního
údolí říčky Feneš. Vodu nemá ani horní Timiš (teče ze Semenice, a tam
už sníh není), což je škoda, protože by byl velmi pěkný (prohlíželi
jsme z busu). Timiš má vodu až od ústí Fenše – jedeme tedy na Feneš
a vody je opravdu dost.
FENEŠ
4
km
Feneš
–
ústí do Timiše
Vody
z elektrárny je spousta (z přehrady na Riul Rece; vlastní zdrojnice Feneš
a Paraul Alb jsou suché). Vodnatá a rychlá WW II (jako horní Labe).
TIMIŠ
17 km
ústí
Feneše (Armeniš) –
most Bucošnita
Hodně
vody a stále rychle teče, WW II. Končíme v Bucošnita u mostu.
Přejíždíme (1238 km) přes Caransebeš do Rešity (expozice parních
lokomotiv; 1301 km) a dále na spaní před Carašova. Spíme na louce u silničky
do vsi Nermed (1315 km)
NEDĚLE
5.5.
Caraš nemá vodu, proto vyrážíme do kaňonu pěšky. Původní plán byl
projít kaňon Caraše proti proudu a pokračovat kaňonem říčky Buhui k motelu
Marghitas. Kaňon Caraše ale není průstupný podle vody, v polovině pod
vsí Iabalcea je třeba kaňon opustit (lávka) a obejít po kopcích k jeskyni
Comarnic a za jeskyní se do kaňonu vrátit. V některých mapách je však
cesta podél vody značená, takže se musíme sami přesvědčit, že podél
vody cesta opravdu nevede a vracíme se, čímž přicházíme o čas potřebný
na průchod celé trasy (ale zase jsme si prohlédli i druhou část kaňonu
Caraše, která je zajímavější než první část od mostu :-). Vracíme se
tedy a přes vesničku Iabalcea jdeme zpět do Caraše.
Přejezd
(164 km, autobus jel do Marghitas a zpět) přes Aninu a Bozovici k řece
Nera, spíme u mostu přes Neru do vsi Lapušnicu Mare
(1428 km).
PONDĚLÍ 6.5.
Ráno přejíždme do Sopotu Nou a u mostu začínáme splutí kaňonu
Nery. (1439 km)
NERA
30 km, 6 hod.
Sopotu
Nou –
Sasca Montana
Prvních
5 km je ZW, ale potom začíná impozantní kaňon, který končí až v Sasca
Montana. Na začátku kaňonu se stavujeme prohlédnout si jezírko Lacul
Dracului (levý břeh). Vody je dost (vodočet u mostu Lapušnicu Mare, kde jsme
spali 35 cm), obtížnost WW I,II, voda stále pěkně teče. Čistá voda, břehy
bez odpadků.
Přejezd
(1542 km) zpátky na Oravita, Anina, Bozovici, Prigor. Spíme před Lapušnicelem
(1640 km)
ÚTERÝ 7.5.
Ráno přejíždíme do
Baile Herculane na řeku Černá. Cestou okukujeme řeku Belareca, ale ta je
bohužel suchá. Na přehradě nad Baile Herculane zjišťujeme, kdy budou pouštět
vodu – od 12 do 17 hod má téct 8 m3. Než voda poteče, koupeme
se v teplých sirných pramenech na břehu řeky (zdarma).
ČERNÁ dolní
16
+ 6 km
přehrada
nad Baile Herculane –
ústí Belareca –
Barza
Od
sirných pramenů zajíždíme po silnici na pravý břeh (šipky ke kempům a
kolem akvaparků) až pod hráz. Od 12 do 17 hod teče z přehrady 8 m3,
tedy voda akorát pro nás. Hned na začátek je několik žbrdluchů WW III+(IV),
potom pěkná WW II kolem sirných pramenů. Za chvíli následuje jez (nad
mostem před Baile Herculane, silnice od pramenů z levého na pravý břeh),
který skáčeme přímo přes korunu (šel by jet i propustí vlevo, ale tam
jsou naplavené klacky). Hned za jezem ještě před mostem je nejtěžší místo
(WW IV), ale žádné drama ;-) Dál stále moc pěkné (skalní rokle) až na
začátek lázní Baile Herculane. Sem (k prvním lázeňským domům na začátek
navigace) by šlo jet, i když přehrada vodu nepouští, minimum co teče je
pro splutí dostatečné. Na začátku navigace je jěště jeden žbrdluch a
potom se již projíždějí lázně – široké koryto ve vysoké navigaci
(vypadá to jako v Karlových Varech, ale kdyby tam 40 let nikdo nebydlel),
sice bez problémů, ale nic extra pěkného. Po konci navigace ještě několik
šplouchů, ale dál až na soutok s Belareca už jen řeka rychle teče,
ale jinak nuda a bordel. Na soutoku přistupuje nafukovací sekce. Řeka je od
soutoku určitě zajímavější než úsek pod lázněmi. Pěkná WW I a II,
vlny a několik překvapení. Končíme asi po 6ti km u mostu ve vesnici Barza,
ale určitě by to bylo pěkné i dál až k soutoku s Dunajem (příště
spodní Černou od hráze PN na začátek lázní, lázně převézt autem a
pokačovat od přítoku Belareca až před ústí do Dunaje).
Přejíždíme (1733 km) k horní Černé (od odbočky na Baia de
Arama je podél řeky už velmi špatná cesta) a spíme na palouku u silnice
(1773 km).
STŘEDA 8.5.
ČERNÁ horní
22 km, 6 hod.
most
pod ústím potoku Craiova –
most na začátku vzdutí PN
Začínáme
u mostu (1779 km) pod přítokem potoka Craiova (silnice z pravého na levý
břeh, dále už jen na levém břehu). Vody je rozumné minimum, vše sjízdné
bez drbání. WW III, pár míst IV. Pěkná technická záležitost. Čistá
voda i břehy bez odpadků!! Přenášíme první X místo – obrovský balvan
v řece (je to u odbočky silnice na Baia de Arama; místo pro zastavení
nad tímto X místam nejlépe prohlédnout a určit předem při příjezdu).
Potom je řeka o kousek lehčí a širší, ale stále občas laškovné místo.
Následuje lávka u silničního km 80 – prameny a vodočet (380 cm). pokračujeme
ještě k další lávce u silničního km 82. Zde navazujeme na vlek a
busem převážíme další necelé 2 km (těžká až X místa, ale není do
toho ze silnice vidět – nezbývá, než to příště pozkoumat z vody
:-) Na vodu dáváme hned, jakmile se silnice znovu vrátí k řece (silniční
km 84, přes řeku lávka). Spodní úsek je snad ještě hezčí než horní.
Vody už je spousta (akorát na sjetí pro nás – vody je dost, ale sílu nemá,
nikam to netahá). Poctivá WW III, IV (ale sjel to na kajaku i Sláva). Fakt
moc pěkné. Na konci úseku je X jez (v kilometráži označen jako vodopád),
přenášíme vpravo. Potom ještě asi 500 m pěkný slalom mezi balvany a jsme
na vzdutí přehrady (lávka s vodočtem 210 cm u motelu Dumbrava u
silnice). Po vzdutí (přehrada je téměř plná) pádlujeme ještě asi půl
kilometru k mostu.
Přejezd (1801 km) přes Baia de Arama, spíme
na louce před Peštišani. (1869 km)
ČTVRTEK
9.5.
Přes Targu Jiu projíždíme kaňonem řeky
Jiu proti jejímu proudu na start.
JIU
30 km, 6 hod.
Iscorni
–
Bumbešti
Začínáme
kousek pod Iscorni (asi 8 km pod Petrošani, silniční km 124) u stavby nového
jezu – po jeho dobudování bude voda z řeky odváděna (nadvakrát,
druhý jez se staví asi v polovině údolí) trubkami až do Bumbešti.
Vody je hodně (při hodnocení množství vody a obtížnosti z busu pozor
na „autobusový koeficient“ – silnice je opravdu vysoko nad řekou). Krásná
voda, vodnatá a rychlá WW III, velké vlny. Pěkné hluboké údolí, silnice
vysoko nad řekou. Od stavby druhého jezu (silniční km 115) se obtížnost
snižuje na WW I(II). Od kláštera Lainici je řeka zase o stupeň těžší WW
II(III). Končíme u motorestů před Bumbešti. Voda je, oproti údajům z kilometráže
a zkušeností pamětníků, čistá (uhelné doly v Petrošani už zřejmě
nefungují).
Přejíždme (1969 km), krátká zastávka na prohlídku kláštera
Lainici (1981 km), přes
Petrošani (2004 km) k lanovce na Paring, kde v dolní stanici spíme
(2015 km).
PÁTEK
10.5.
Dopoledne
pěšárna v pohoří Paring. V devět ráno vyjíždíme
lanovkou (tam a zpět za 4,- EUR; jede, když se sejde deset lidí) a potom vyběhneme
na kopec Vf. Carja 2405 m n.m. Odpolene jedeme na říčku Jiul de Vest.
JIUL DE VEST
7 km
Campu
Lui Neag –
Valea de Brazi
Začínáme
u mostu pod Campu lui Neag (silnice L-P), kousek před přehradou v pravostranném
bočním údolí. Ze silnice vypadalo, že bude vody málo, ale je čistá a
„klame tělem“ – sice žádná velká voda, ale v pohodě sjízdé,
spousta míst na trénování. Příjemné svezení WW II(III). Řeka čistou
vodou a vápencovými kameny připomíná slovinskou Sávu Dolinku, jen je víc
z kopce a víc se klikatí. Brzo po nasedání je lávka s vodočtem
(230 cm) a potom následuje zprava přítok od přehrady v bočním
údolí a pak ještě jeden, odtud je už vody bohatě. Nejlepší část je od
mostu, kde jsme začínali k další mostu (silnice P-L), ale i dál pěkné.
Končíme pod Valea Brazi – most a přítok Valea de Brazi zleva (silniční
km 23). Dále protéká říčka přes města Uričani a Lupeni – šlo by
pokračovat až do Lupeni, ale už nemáme čas.
Přejezd (2064 km) přes Petrošani a Baru na říčku Riul Barbat. Spíme
u Barbatu u přítoku Marguša.
SOBOTA
11.5.
RIUL BARBAT
3 km
nad
vesnicí Hobita
Riul
Barbat je velmi rychlá a čiperná malá horská říčka v hlubokém údolí
(velmi špatná cesta stále podél vody). Tak rychlá, že nás až překvapila.
Nakonec to ale na vodě nebylo tak náročné, jak se zdálo při příjezdu z autobusu.
Na potřebné manévry bylo dost času a i vracáků bylo více, než jsme viděli
ze silnice.
Začít
by šlo tam, kde jsme spali – přítok Marguša, most a odbočka lesní cesty
a vybydlený dům – ale v následujícím úseku je v řece několik
nepříjemných stromů v rychlém proudu, proto přejíždme busem –
nejprve cesta vede po pravém břehu, po asi 3 km je most a po dalším
kilometru po levém břehu přijíždíme k trojici jezů. Pod prvním
jezem je velmi těžký úsek cca 300 m a potom jsou dva jezy bezprostředně za
sebou. Pod druhým (celkem třetím) jezem začínáme. Rychlá WW III,
„suchozemské“ družstvo nás ze břehu naviguje, tak jízda jde rychle. Končíme
u jezu nad vesničkou Hobita. (Šlo by pokračovat dále až k ústí do
Streie, ale k tomu by bylo třeba o fous víc vody.)
STREI
10 km
Rusor
–
Balomir
Začínáme
před Rusorem (příjezd – při příjezdu od Barbatu na kraji Rusoru odbočit
z hlavní silnice doprava na polní cestu, přes koleje a dojet k řece,
most). Velmi příjemné svezení na závěr – dost vody, stále peřeje, WW
II. Končíme u mostu na Balomir na začátku vzdutí přehrady (sem vede i kanál
s vou z Riul Mare).
16:00
odjezd (2186 km) na Hateg, Deva, Arad (zdržení u autonehody a zdlouhavý průjezd
Aradem), Szeged
NEDĚLE
12.5.
02:20
Budapešť, nádraží (2654
km)
04:30
H/SK (2841 km)
05:00-05:15
Bratislava (2863 km)
06:00
SK/CZ (2920 km)
09:30
loděnice HK (3136 km)
SUMMARY
na
vodě:
11 řek, 205 km
autobusem:
3136 km
KILOMETRÁŽE,
PRŮVODCE, MAPY:
Průvodce - hory
Čížek,
J.: Rumunské a bulharské hory. 2. vyd., Olympia, Praha 1986.
Řeky
DKV-Auslandsführer
Band 1b, 1981.
DKV-Auslandsführer
Band 5 (Südosteuropa), 1995.
DKV-Auslandsführer
Band 5 (Südosteuropa), 2012.
Jančar,
Kolínský, Šup: Kilometráž evropských řek. TJ Tatra Smíchov, Praha 1984.
Vodočty
Některé
řeky (Caraš, Nera) lze najít na srbských stránkách:
http://www.hidmet.gov.rs/eng/osmotreni/stanje_voda.php
http://www.hidmet.gov.rs/eng/hidrologija/izvestajne/index.php
Mapy
Románia,
Dimap, Budapešť 2005/2006, 1:250 000
Turistické
mapy jednotlivých pohoří k dohledání na webu.