FOTKY + VIDEO         MAPA


MAROKO

24.3. - 10.4. 2012

Na výpravu vyrážíme se smíšenými pocity – v Maroku už dva měsíce nespadla ani kapka deště, v sousedním Španělsku je nejsušší zima za posledních šedesát let. Nakonec se stal zázrak, trefujeme se do dešťů a řeky nějakou vodu mají. Možná tedy nemáme úplně špičkové počasí, ale i to bylo při pohledu nazpět výborné. Denní scénář byl následující – večer přijíždíme k další řece za deště, ráno je jasno a v korytě se valí spousta vody. Pokaždé jsme se na vodu převlékali za sluníčka, a potom i za pěkného počasí pádlovali. Jen jednou, na Dadesu, začalo pršet už během cesty po vodě. A skvělé počasí nám vyšlo i na Djebel Toubkal. Obecně se dá říci, že voda v řekách je závislá především na deštích – protože je krajina většinou bez trávy a stromů, voda velmi rychle nastoupá a zase rychle klesne a konzistencí připomíná spíše řídké bláto (jediná čistá byla Oum er Rbia, která pramení z vyvěračky). Srážky během zimy pak mohou mít vliv jen na výšku sněhové pokrývky pro případné jarní tání, a je pravda, že my jsme v Atlasu mnoho sněhu neměli (a letos nebyla ani zimní sezóna kolem Azrou a Ifrane, kde jsou velká zimní střediska).

             K dopravě jsme měli od Adventury půjčený Tatrabus (www.tatrabus.cz), což je dakarský speciál vybavený nástavbou pro přepravu lidí. Takový offroadový autobus. Volba tohoto vozidla se nakonec, alespoň co se jeho jízdních vlastností v terénu týká, ukázala jako zbytečná, protože silnice v Maroku byly výborné a všude jsme dojeli pohodlně po asfaltu (i na duny Erg Chebbi lze dojet po asfaltce). Navíc se Tatrabus paradoxně ukázal jako do terénu ne příliš vhodný – jeho vysoká nástavba zvyšuje těžiště auta, což je v terénu problém. A výška auta (přes čtyři metry!) je velmi omezující při nízkých větvích stromů, kabelech a skalních převisech nad silnicí (na horní Dades jsme vůbec neprojeli). Na druhou stranu jsme ocenili kompletně vybavenou kuchyni Tatrabusu, elektrické zásuvky, stoly se židličkami, velký stan, ale především řidiče Fandu, který byl nejen místně znalý a bez něho bychom se často motali jako vítr v bedně, tak i pevnou vařečkou vládl své kuchyni. A v neposlední řadě bylo samozřejmě velkým zážitkem, povozit se v takovémto majestátním autě.            Program zájezdu jsme splnili téměř úplně. Spluli jsme snad všechny řeky, co se v Maroku jezdí a viděli skoro vše, co je v Maroku k vidění a za čím sem turisté jezdí. Maroko nás překvapilo především svou rozmanitostí. Každý den jsme projížděli jinou krajinou – vyprahlé hory, cedrové lesy, pouštní duny, pohádková města, monumentální kaňony, hornatá krajina s korkovými duby, starobylé kasby a ksary, palmérie, zasněžené čtyřtisícové štíty, …

 

            SOBOTA  24.3.

19:15  Praha Ruzyně, odlet – Frankfurt, Casablanca

 

            NEDĚLE  25.3.

01:00  Casablanca – přílet; nakládání auta, navazování lodí

03:00  odjezd Khouribga, Beni Mellal (0 km)

06:00  spaní před Beni Mellal

08:00  Beni Mellal, nákup, přejezd na řeku El Abid po silnicích R301 a R306 přes Afourer, kolem přehrady Bin el Ouidane, dál přes Ouaouizarht na Taguelft.

12:00  most Ouaouizarht-Taguelft, začátek splutí El Abid   (293 km)

 

            EL ABID                                     25 km                        

most Ouaouizarht-Taguelft most na začátku vzdutí přehrady       

Začínáme u mostu silnice Ouaouizarht-Taguelft, plac na pravém břehu. Vody není mnoho a je kalná po deštích, ale nakonec na splutí stačí a pro nejtěžší místo je jí právě akorát. Začátek není obtížný, postupně se objevují menší peřejky WW 0-I-II. Až v závěru plavby, cca 5 km před koncem se po výrazné zatáčce řeka zakusuje do skály. Zde je nejtěžší místo, řeka protéká skalní průrvou, úzké průjezdy mezi balvany (za větší vody určitě válce). Nad průrvou lze vlevo zastavit, prohlédnout a případně přenést (namáhavé). Za naší vody WW IV-. Dále řeka stále svižně teče přes několik peřejí WW III+. Poslední dva km jedeme po vzdutí přehrady v protivětru. Končíme u mostu pod vesnicí Ouaouizarht.

 

            Spíme u mostu pod vesnicí Ouaouizarht, kde jsme končili vodu.   (335 km)

 

            PONDĚLÍ  26.3.

Na plánované řeky Melloul a Ahanesal nemůžeme, protože most přes El Abid, přes který bychom museli přejet je jen na 5 t, a náš Tatrabus má hodně přes 10 t. Přejíždím proto na řeku Oum er Rbia. Na Beni Mellal jedeme kratší cestou, než jsme přijeli včera, a to silnicí z Ouaouizarht přes Timbulilt (pěkná silnice, asfalt). Dále přes Kasba Tadla a Khenifra před Mrirt, kde odbočujeme doprava k pramenům Oum er Rbia. Plánovaný začátek v Tanefnit nám překazila nová přehrada, začínáme tedy až níže u mostu, ke kterému se přijede, když se silnice od Mrirtu poprvé přiblíží k řece.   (556 km)

 

            OUM ER RBIA                               20 km            

most pod Tanefnit most El Borj

Ač v Khenifře bylo vody dost, zde pod přehradou je jí málo. Přesto dáváme na vodu s nadějí, že se brzy voda objeví. Klopýtáme polosuchým korytem, želvy na březích si nás nechápavě prohlížejí… ale jinak je zde hezky. Dříve popisovaný jez 5 km před koncem je provalený a sjízdný. Asi 3 km před koncem konečně přijíždíme k elektrárně, kde se vrací dříve odvedená voda. Odsud je to paráda, WW I-II, příjemné svezení. Nejzajímavější místo je těsně před koncem, a to úzké skalní koryto. Vypadá divoce, ale je bez problémů sjízdné. Končíme u mostu v El Borj (vracák vpravo nad mostem). Na vodu jsme dávali kolem třetí hodiny, končíme před sedmou téměř za tmy.

 

20:00- 22:00 Khenifra, večeře   (597 km)

24:00  spíme u pramenů Oum er Rbia  (653 km)

 

            ÚTERÝ  27.3.

            Ráno prohlídka pramenů řeky Oum er Rbia, vyvěračky a vodopád. Od pramenů jedeme po vedlejší silnici směrem na Ain Leuh a 4 km před ním uhýbáme doprava na turistickou silnici cedrovými lesy s opicemi do Azrou (stále asfalt). Do Azrou ale nezajíždíme, pouze přejedeme hlavní silnici od Mideltu a zajíždíme k největšímu (a dnes už suchému) cedru Cedre Gouraud (13:00, 730 km). Dále pokračujeme přes Ifrane do Fesu, kde jsme po třetí hodině (819 km). Následuje prohlídka města s předem domluveným průvodcem – vyhlídka na město, keramická dílna, barvírna kůží, staré město (medina). V osm večer večeře a přejezd za město směrem na Tazu, spíme za Bir Tamtam (885 km).

 

            STŘEDA  28.3.

            Ráno přejíždíme za Bab Marzouka k řece Inaouene (za městem přejet nadjezd přes koleje a za ním doprava po silničce až k mostu).  (942 km)   

 

            INAOUENE                                    14 km                        

Bab Marzouka most na konci kaňonu          

Vody je málo, přesto se nám prostup kaňonu zdařil. Začínáme u mostu nad Bab Marzouka. Ač vody málo, přesto je kaňon nádherný, obzvláště v samém závěru, kde jsou úzké průjezdy a bludiště mezi obrovskými skalními bloky (trochu to připomíná Verdon). Pod kaňonem se řečiště rozplizne do šířky, u mostu končíme. (Pozor, v kaňonu pobíhali geodeti – že by se zde chystala přehrada?)

 

            Odpoledne nákup v městě Taza (978 km) a navečer vjíždíme do NP Tazzeka. Projíždíme kolem vodopádů Ras al Uad, potom projíždíme vesničkou a za ní je po pravé straně odpočívadlo u silnice, kde spíme. (19:30, 996 km)

 

            ČTVRTEK  29.3.

            Ráno pokračujeme v okružní jízdě národním parkem Tazzeka. Prohlídka jeskyně Gouffre du Friouato, nejhlubší jeskyně s nejrozsáhlejším jeskynním systémem v severní Africe. Prohlídka s průvodcem nám trvala 4,5 hod, čelovky, bláto, brodění po pás vodou … vhodné je půjčit si od průvodců montérky. Opravdu silný zážitek!

15:00  Odjezd od jeskyně (1003 km), pokračujeme po okruhu NP Tazzeka. Chtěli jsme vyjet na nejvyšší vrchol Djebel Tazzeka, ale cesta, která tam vede je spíše pro malý offroad a ne pro našeho drobečka. Kaňonem řeky Zireg opouštíme NP Tazzeka a pokračujeme po hlavní silnici na Fes. V Bir Tamtam odbočujeme vlevo na El Menzel a dál k vyvěračce řeky Sebou.

19:00  Spíme u vyvěračky řeky Sebou, silnice zde končí  (1139 km).

 

            PÁTEK  30.3.

 

            SEBOU                                 3 km

vyvěračka železná lávka před kaňonem  

Na Sebou zajíždíme v naději, že zde bude nižší vodní stav výhodou a umožní nám splout těžký kaňon. Večer má ale řeka po dešti velkou vodu (160 cm ve vyěračce, 145 cm v ústí vyvěračky). Do rána voda opadla (135 cm ve vyěračce, 120 cm v ústí vyvěračky), přesto je hnědá jako bílé kafe. Vody je teď na těžký kaňon asi ideálně, přesto na něj nemáme morál (asi kvůli špinavé vodě :-). Jedeme tedy jen lehký úsek od vyvěračky k železné lávce (od lávky se silnice stáčí od řeky do kopců), WW I(II).

 

            Přejíždíme přes El Menzel do Sefrou.

12:00-13:00 Sefrou, nákup (1191 km), dál přes Boulemane do Zeidy

16:15-16:30 Zeida (1343 km), vyrážíme prozkoumat řeku Ansegmir – po pěkné nové silnici dojíždíme do Tizi n´Zou na začátek splutí kaňonu Ansegmiru a tam zjišťujeme, že kaňon je zastavěn novou přehradou. Vracíme se tedy zpět do kempu za Zeida.

19:00  Spaní v kempu za Zeida. (1443 km)

 

            SOBOTA  31.3.

            Ráno přejíždíme přes Midelt k řece Ziz (1558 km)

 

            ZIZ                              19 km, 3 hod

most před tunelem legionářů most nad přehradou

Máme štěstí – Ziz má vodu jen po deštích a zrovna včera pršelo dost. Dnes si za sluníčka užíváme monumentální kaňon, palmy a kasby na březích, široké štěrkové koryto, peřeje na štěrkových lavicích, WW I,II. Začínáme u mostu na začátku kaňonu před tunelem legionářů, končíme u dalšího mostu (před přehradou), silnice v kaňonu vede po levé straně vysoko nad vodou.

 

16:15  Odjezd od Zizu. Pokračujeme přes Ar Rachidia do Erfoudu, cestou prohlížme palmerie a oázy v kaňonu kolem řeky Ziz, která končí kdesi v Sahaře.             V Erfoudu odbočujeme doleva na cestu R702 do pouště.

18:45  Spíme na Sahaře u naleziště fosilií.  (1690 km)

 

            NEDĚLE  1.4.

Ráno sbíráme fosilie a potom jedeme pouští mimo cestu k dunám Erg Chebbi. Cestou se zastavujeme v berberském loži na čaj. Na dunách si najímáme velbloudy na projížďku. Zpět jedeme přes Rissani do Erfoudu.

15:00-16:00 Erfoud, nákup. (1774 km) Potom po silnici R702 podél palmerií, kaseb a starých studní ketara podél řeky Rheris do Tinejdad a směrem na Tineghir.

19:00  Spíme u Berberů za domem kousek před Tineghirem na úpatí pohoří Djebel Sarrú.  (1907 km)

 

PONDĚLÍ  2.4.        

Přes Tineghir a Boulmaine (1985 km) přijíždíme k řece Dades. Nejprve vyjíždíme proti proudu až na začátek soutěsek. Až k Msemriru ale nedojedeme, protože Tatra je moc vysoká a neprojede pod sklaním převisem nad silnicí. Najímáme proto místní busík, který nás doveze na začátek prvního kaňonu Dadesu.

 

            DADES                                  14 km

dvojitý most přes přítok pod Msemrirem plac před Imdiazenem

Začínáme pod Msemrirem, když silnice při příjezdu proti proudu přijde k vodě u dvojitého mostu přes pravostranný přítok. Vody je akorát (po deštích, jinak by asi bylo sucho). Řeka protéká impozantní kaňon, obtížnost do WW III. Pod kaňonem vrbičky, ale stále rychlý proud (občas laškovné situace, pozor na padlé stromy a nízké lávky). Podplouváme most silnice (silnice přechází z pravého na levý břeh). Končíme a bydlíme na plácku mezi silnicí a řekou (silnice na levém břehu) před Imdiazenem (4 km pod výše popsaným mostem).  (2053 km)

 

            ÚTERÝ  3.4.

 

            DADES                                  41 km

Začínáme tam, kde jsme včera skončili a spali. Charakter je stejný jako včera – rychlá voda ve vrbičkách, občas lávka. Po 10 km začíná velká soutěska, před ní je silnice přímo u řeky (voda těsně přeplachuje asfalt = ideální stav). Vlastní soutěska je úchvatná, ale docela krátká. Potom opět vrbičky a brzo most nad Ait Oudinar. Dál pokračují vrbičky, ale řečiště je místy širší. Potom projíždíme kolem bizarních skalních útvarů („mozek světa“) na levém břehu. Následuje poslední soutěska, opět super, možná i hezčí než ta nad Ait Oudinar (vjezd do soutěsky a úsek za soutěskou WW III). Pod soutěskou přenášíme ošklivý jez a potom se ještě musí pár km vrbičkama, než se silnice vrátí k řece a je možné vystoupit (cca 5 km nad Boulmaine).

 

16:15  odjezd od Dadesu (2089 km)

16:45-17:15 El Kelaa M´Gouna, nákup

18:00  spíme v rozestavěném baráku v Tabarkhacht  (2127 km)

 

            STŘEDA  4.4.

            Ráno vyjíždíme proti proudu řeky Assif M´Gouna do vesničky Tamalout.

 

            ASSIF M´GOUNA                15 km                       

Talamout Tigharmatine

Začínáme pod vesnicí Talamout. Vody je dost po deštích v předešlých dnech. Široké štěrkové koryto, peřeje na štěrkových lavicích, často ale pěkná WW II.Občas nízké lávky. Řeka protéká nádherným údolím – kaňonem, barevné skály, kasby, želvy … velmi pěkná plavba. Končíme u trubkového mostu v Tigharmatine (před Tabarkhacht).

 

            Odjezd na Warzazat.  (2165 km)

16:30-18:00 Warzazat, nákup.  (2267 km)

18:30-19:20 Kasbah Ait Benhaddou, rychlá prohlídka.  (2301 km)

19:45  Spíme na place u silnice za Ait Benhaddou.  (2306 km)

 

            ČTVRTEK  5.4.

Ráno pokračujeme po silnici od Ait Benhaddou kolem kasbahu Telouet (cestou velmi pěkná panoramata; silnice nová asfaltová) a po napojení na hlavní vyjíždíme na průsmyk Tizi n Tichka. Z průsmyku sjíždíme na severní stranu Vysokého Atlasu k Marrákeši. Pod Touama odbočujeme doleva na Tighdouine (=Arba Talatast) k řece Zate.

 

            ZATE                                      10 km                       

Tighdouine (=Arba Talatast) fóliovníky

Začínáme nad vesnicí Tighdouine (=Arba Talatast; 2452 km). Po dešti hodně vody, rychlé, hodně z kopce, splachovadlo, nejzajímavější místa hned pod Tighdouine, WW III(III+). Končíme 10 km pod Tighdouine (8 km po silnici) u fóliovníků (2461 km), kde se silnice přiblíží k řece. Dál se koryto rozšiřuje a řeka teče více rameny. Přesto by šlo pokračovat po vodě a končit u odbočky z hlavní silnice do Tighdouine, nebo ještě dál u mostu Pont du Zate hlavní silnice na Marrákeš.

 

Autem se nabližujeme k Imlilu – jedeme po vedlejší od Pont du Zate na Tine de Ourika a spíme kousek před Tahanoute na plácku u silnice.  (2522 km)

 

            PÁTEK  6.4.

Ráno přejíždíme přes Asni do Imlilu a zahajujeme výstup na Djebel Toubkal. První den se vystoupá z Imlilu (1740 m n.m.) přes Aroumd a Sidi Šamharúš na             chatu pod Toubkalem. Chaty jsou zde dvě hned vedle sebe. My jsme spali na chatě Refuge du Toubkal (Neltner), která je výš (92 DH noc, 50 DH večeře,  25 DH snídaně). Většina lidí, kteří šli na Toubkal, spala tady. Druhá chata Les Mouflons de Toubkal je níže, je „luxusnější“ a ubytování s večeří a snídaní stojí 25 Euro. Výstup na chatu nám trval 6 hodin a okolím připomínal Nepál a Himálaje.

 

            SOBOTA  7.4.

Ráno v sedm vyrážíme na vrchol Djebel Toubkal 4167 m n.m. – za chatou přes potok a doleva po sněhovém svahu do kopce. Jdeme v mačkách. Zpět             z vrcholu se vracíme stejnou cestou zpět na chatu a potom dále zpět do Imlilu, kde jsme kolem šesté. Spíme na štěrkovém place hned pod Imlilem.

 

            NEDĚLE  8.4.

            Ráno přejíždíme pod Asni na řeku Reraia.

 

            RERAIA                                6 km             

parkoviště most nad Tahanaoute

Začínáme pod Asni u parkoviště s kafírnou a velbloudy, na začátku rokle (dál jde silnice vysoko nad řekou na levém břehu). Rokle je pěkná, ale voda, co před dvěma dny napršela už odtekla a teď je jí málo. Kousek pod startem je stupeň s válečkem a pod ním most s vodočtem vlevo (55 cm). WW II. Končíme na konci rokle vpravo pod mostem hlavní silnice nad Tahanaoute. (Šlo by jet už z Asni, široké štěrkové koryto, ramena, a nebo pokračovat do Tahanaoute – totéž, jen pozor na jez, který tam někde je.)

 

Sušíme vodácké věci a odpoledne jedeme do Marrákeše, prohlídka – náměstí Djemaa El-Fna, Kutúbijská mešita, súky, zaklínači hadů, … Spíme v kempu             Ferdaus na kraji Marrákeše vlevo u výpadovky na Casablancu (ještě před začátkem dálnice).  (2641 km)

 

            PONDĚLÍ  9.4.

Ráno přejíždíme do Casablancy. V kempu přebalujeme a ukládáme lodě a věci, které domů doveze Tatra, až se bude koncem května vracet. Večer jedeme na     pláž k Atlantiku, poslední společná večeře. Potom přejezd na letiště a odlet přes Frankfurt do Prahy.  (2948 km)

 

 

            ÚTERÝ  10.4.

09:00  Praha Ruzyně, přílet

 

 

            SUMMARY

na vodě:                     9 řek, 167 km  (km na vodě měřeny GPS loggerem)

autobusem:               2948 km

pěšky:                        4167 m n.m.

 

 

KILOMETRÁŽE, PRŮVODCE, MAPY:

 

            Řeky

Riegel, F. – Riegel, M.: Marokko. Zu Fuss mit Fahrrad und Boot. Pollner Verlag, 1990.

KPP a TJ Kotva Braník, Vodácké Maroko 2002.

 

            Mapy

Marokko, Marco polo, 1:800 000

topografické mapy 1:100 000

 

            Omezení splouvání

Ouzoud – na splutí úseku pod vodopády je třeba povolení, získat snad lze kdesi v Beni Mellal.

 

            Vhodná doba

Od poloviny března do konce dubna, případně déle. Čím později, tím je šance na lepší počasí, ale riziko nižších vodních stavů. Voda v řekách je především z dešťů, a na ty je třeba mít trochu štěstí. Pokud v zimě napadne dost sněhu, bude voda záviset i na tání.

 


 FOTKY + VIDEO         MAPA