FOTKY + VIDEO      JAK TO VIDĚL VAŠEK     MAPA


MAKEDONIE

26.4. - 8.5. 2011

 

Zima (alespoň u nás) byla na sníh skoupá a na jaře bylo málo srážek, takže řeky ve střední Evropě byly téměř suché. Ani v Makedonii mnoho srážek nebylo a celý duben bylo jasno s teplotami okolo dvacítky. Více pršet začalo až při našem pobytu :-( Přesto jsme měli vody dost. Sníh na horách byl nad 2000 m n.m.

Výlet byl príma, především řeky Crna, Radika a horní Vardar (a Ibar cestou domů v Srbsku). Spaní kdekoliv bez problémů, ceny všeho nízké, příroda skvělá. Na druhou stranu všude balkánský bordel – igelity, petlahve, …

Jeli jsme karosou a bylo nás 38. O co byla menší operativnost velké skupiny a průjezdné schopnosti busu (s ohledem na tyto okolnosti jsme museli mírně upravit program), o to větší byly večírky :-) Silnice byly většinou překvapivě dobré.

 

            ÚTERÝ  26.4.

21:00  odjezd z loděnice HK (0 km)

 

            STŘEDA  27.4.

00:30  CZ/SK   (215 km)

            SK/H   (295 km)

06:15  H/SRB   (650 km)

10:30  Bělehrad   (835 km), dál po dálnici směrem na Niš, v Markovaci sjíždíme na Sviljanac a Despotovac, u řeky Resavy ve Dvorište jsme ve 14:00 (998 km)

 

            RESAVA                                          7 km              

Dvorište   monastir Manasija

Resava nemá moc vody, tak začínáme až u mostu ve Dvorište (úsek ze Strmosten by ale byl za větší vody pěkný – viděli jsme kousek ze silnice – pěkná úzká WW II). Přes původní obavy, že bude vody málo je to nakonec docela pěkné svezení po menší říčce WW I. Končíme pod vesničkou Bukovac nad monastirem Manasija v místě, kde silnice od Despotovace přichází k vodě. (Do Despotovace a dál nejezdit – nezajímavé.)

 

            Spíme na začátku Despotovace u hotelu ve stanu, který zde mají nachystaný na oslavy.  (1014 km)

 

            ČTVRTEK  28.4.

08:30  odjezd na Niš, projíždíme proti proudu řeky Nišavy Sičevačkou klisurou.

11:30  Crvena Reka (1177 km)

 

            NIŠAVA, Sičevačka klisura            13 km, cca 2 hod                  

most Crvena Reka-Vrandol   Ostrovica      

Začínáme v Crvené Rece u mostu do Vrandolu. Vody je spousta (po deštích). První část po začátek soutěsky (cca 8 km) je za naší vody „rychlá Orlice“ WW 0-I. Ve vlastní soutěsce (Sičevačka klisura, cca 5 km; šlo by začít přímo na začátku soutěsky – štěrkový plac-parkoviště u autoopravny za tunely) se střídají peřejnatá místa WW I, II s klidnějšími úseky, jedno místo je laškovnější, ale s velkým bazénem na vyeskymování, případně vyplavání a odlovení :-) Končíme na konci soutěsky nad X jezem, který je vedle prvního (při příjezdu po silnici proti proudu) tunelu a mezi prvním a druhým tunelem je plac na parkování. (Zastavení nad jezem je bez problémů vpravo, kde by šel i přenést a pokračovat ještě kousek do Ostrovice a končit u modrožlutého mostu odbočky z hlavní silnice do vesnice. Dál nejezdit, špatný přístup k vodě a za chvíli je přehrada. Docela to teče i pod přehradou.)

> Niš 85 cm, (odhadem 20 m3 ???)

 

             Přejíždme do Makedonie.

17:15   SRB/MK  (1363 km) Chceme zajet k řece Pčinja pod Kumanovo (Dobrošane), ale míjíme sjezd na Kumanovo (asi špaté značení :-) a zajíždíme si až do Veles. Zpět se vracíme   přes Sveti Nikole a v 20:00 bivakujeme za městem. (1475 km)

 

            PÁTEK  29.4.

            Ráno dojíždíme k mostu pod Dobrošane přes řeku Pčinja.   

 

            PČINJA                                            7 km                          

Dobrošane   Pčinja       

Vody je dost (po deštích; horní Pčinja a Kriva Reka ale vodu nejspíš nemají). Velmi pěkné opuštěné skalnaté údolí. WW I, technicky nenáročné. Spousta petlahví a igelitů, neskutečný bordel, špinavá voda, až na konci je více čisto.

 

            Odpoledne nakupujeme v Kumanovu a potom přejíždíme do Katlanova a spíme za mostem přes Pčinju (most silnice mezi dálnicemi).  (1566 km)

 

            SOBOTA  30.4.

 

            PČINJA                                              12 km

Katlanovo   ústí do Vardaru

Začínáme u mostu v Katlanovo mezi dálnicemi (výše je – co jsme viděli – kolem Katlanovske Banje WW I). Ze začátku vrbičky WW I, potom rybník. Od mostu do Badar (až sem by šlo dojet autem; spaní) začíná soutěska, kterou Pčinja ústí do Vardaru – pěkné, opuštěné (pouze občas dálnice) a hluboké údolí. Klidné úseky střídají peřejky WW I(II). Vody je dost, ale je špinavá. Je zde ale méně bordelu a odpadků a hlavně v závěru více peřejek a pěkný kaňon. Po soutoku pokračujeme po Vardaru.

 

            VARDAR, Taorska klisura           13 km

ústí Pčinje   Bašino Selo (před Veles)

Široká, vodnatá a rychlá WW I (někde možná i WW II). Asi v polovině (vpravo je žel. tunel) práh WW III+ (velké vlny, uprostřed válec – jedeme vlevo; vlevo lze zastavit, prohlédnout a případně přenést). Končíme u mostu v Bašino Selo před Veles.

 

            Přejíždíme přes Štip a Kočani

18:00  k řece Bregalnica na přehradu Kalimanci. Nahoře na hrázi od hrázného zjišťujeme, jak se pouští voda – pouští se každý den 6 m3 (mimo dvou přestávek 1:00-3:00 a 13:00-15:00) na zavlažování rýžových polí pod Kočani. Nad přehradou Bregalnica vodu nemá. Spíme pod hrází, odbočka z hlavní silnice (na křižovatce je pitná voda).   (1680 km)

 

            NEDĚLE  1.5.

 

            BREGALNICA                                             10 a 7 km

přehrada Kalimanci   Istibanja   a  vesnice Kalimanci (most) ® Istibanja  

Přehrada pouští celý den 6 m3, mimo dvou přestávek 1:00-3:00 a 13:00-15:00. Voda je čistá (ani v řece není moc odpadků), ale studená. První třetina do vsi Kalimanci WW I, vrbičky, občas mělčinka. Z vesnice teče řeka šluchtou podél silnice, pěkné, WW I, občas možná laškovnější. Končíme u hospody na začátku vzdutí vyrovnávací přehrady nad vesnicí Istibanja.

 

            Přejíždíme zpět přes Štip na Veles a dále na Prilep.

16:30  Cestou se zastavujeme na vykopávkách Stobi (zvláštní sjezd z dálnice před mostem přes Crnu Reku)  (1825 km). Spíme v rozestavěném hotelu u silnice v kopcích před Prilepem.             (1846 km)

 

 

            PONDĚLÍ  2.5.

08:00  odjezd přes průsmyk Pletvar a město Prilep do Bitoly

10:15  Bitola, půlhodinový nákup (1923 km)

            Přejíždíme z Bitoly přes Novaci a kolem elektrárny přes vesnice Makovo a Repeš k mostu přes Crnu Reku. Silnice je dobrá (pěkný široký asfalt), až z Rapeše je úzká a vlastní             sjezd serpentinami k mostu je už bez asfaltu. S karosou sjezd zvládáme, pouze poslední zatáčka před mostem je kritická.

12:00  Jsme u mostu.  (1963 km)

 

            CRNA REKA                                    17 km

most Makovo-Staravina   Rasimbogov Most

Crna Reka protéká příhraniční oblastí s Řeckem, která byla v dobách Jugoslávie pro cizince úplně uzavřená a pro jugoslávské občany přístupná jen na zvláštní povolení. Proto ji mnoho vodáků zatím nesjelo. Řeka připomíná francouzský Allier – opuštěný žulový kaňon, klidné úseky střídají peřejky. Peřejí postupně přibývá, do WW III, jedno místo možná těžší. Nejtěžší místa jsou pod dráty VN, závěr zase klidnější. V kaňonu je relativně málo odpadků. Řeka má hodně vody (tráva na březích je pod vodou). Končíme u Rasimbogova Mostu (příjezd po dobré asfaltové silnici od Prilepu).

Pozor – horní úsek pod Bitolou (od Skočiviru) je velmi obtížný.

 

Spíme u Rasimbogova Mostu, kde končíme řeku.  (2070 km)

 

            ÚTERÝ  3.5.

            Ráno přejíždíme přes Prilep (9:30-11:00; 2116 km) a Makedonski Brod k řece Velika.  (2168 km)

 

            VELIKA REKA (horní Treska)                     10 km

most pod Dragov Dol   most Kalugerec

Vody je dost, rychlé svezení. „Obtížnost“ postupně roste na WW I, ke konci je několik peřejek. Končíme u mostu na Kalugerec pod soutokem s Malou Rekou (odtud Treska). Dále je řeka bohužel zatopena přehradami …

 

            Přejíždíme přes Kičevo do Mavrova.

19:00  Mavrovo  (2275 km). Lyžařské centrum – v této době je pusté, mimosezona. Spíme u hotelu Srna, který je jeden z mála otevřených.

 

STŘEDA  4.5.        

Ráno jedeme do infocentra NP Mavrovo poděkovat za umožnění sjíždění řeky Radika (infocentrum je na kraji Mavrovi Anovi) – splutí Radiky je třeba domluvit několik dní předem – viz níže. Potom jedeme k řece Radika – od Mavrovského jezera jedeme kolem Mavrovske Reky. Z hor zprava přitéká Radika a tady ještě nemá vodu (kdyby měla, šlo by to – jen asi dvě zablokovaná místa). Vody je dost až od soutoku s Ribničkou Rekou.

 

            RADIKA                               8 km

most pod ústím Ribnička Reka   Žirovnica

Vody je dost a je sněhová. Obtížnost je cca WW II s místy a úseky až WW IV. Končíme u ústí Žirovničky, kde začíná další lehčí úsek

 

            RADIKA                               17 km

Žirovnica   ústí Mala Reka

Vody spousta, začínáme u ústí Žirovničky, WW II, III. Později se obtížnost snižuje (podobné Belé), aby se ke konci opět trojková místečka (balvany v řece) opět objevila. Pěkné, pořád to rychle teče. Spolu s Crnou Rekou dvě nejlepší řeky Makedonie.

 

Cestou zpět do Mavrova zajíždíme (bez vleku!) do vesničky Rostuša a jdeme na vodopád Duf (procházka na cca hodinu).

Spíme opět u hotelu Srna v Mavrovu.  (2380 km)

 

            ČTVRTEK  5.5.

Protože ráno prší, vynecháváme plánovaný dopolední výšlap a jedeme rovnou ke Skopje na slalomový kanál na řece Treska. Přijíždíme k přehradě Matka (2470 km), jdeme se podívat na hráz a po přehradě jedeme na lodičkách prohlédnout si jeskyni s netopýry. Kolem přehrady Matka je mnoho turistických tras i možností na lezení.

 

            TRESKA – slalomový kanál

Vody je minimum, protože elektrárna nemele (a ani na velíně nevědí, kdy mlít bude – když jim zavolají příkaz, teprve po čtyřech hodinách se voda pouští – voda nakonec tekla v noci a ráno druhý den). Přesto je svezení na kanále příjemné. Na trati se konalo v roce 1975 MS ve slalomu (na Radice se jely sjezdy).

 

            TRESKA                               7 km

Matka   Saraj

Voda na splutí stačí (rozumné minimum), je čistá a řeka pořád čile teče a je pěkná. Nebo lépe byla by, kdyby na jejích březích nebyl takový neskutečný bordel, jaký tam je. Končíme na soutoku s Vardarem na předměstí Saraj města Skopje. Na soutoku je loděnice kanoistického klubu Lastovica.

 

            Spíme na loděnici Lastovica. Spaní je třeba předem telefonem domluvit se správcem, protože se nachází v oploceném parku se zavřenou bránou, od které má klíče právě správce. Vjezd do parku je ve čtvrti Saraj u high school (modrá střecha). Loděnice je pěkná, ale svůj vrchol má již dávno za sebou …

 

            PÁTEK  6.5.

08:00  odjíždíme z loděnice Lastovica – kolem high school na hlavní a doprava přes železný most přes Vardar (u tohoto mostu by se mohl končit horní Vardar, kdyby se jel až do Skopje).  Za mostem doprava a hned zase doleva ještě před benzínovou pumpou. Potom projet rovně mezi domky a za kolejema doleva. Podjede se dálnice a potom už pořád proti proudu Vardaru.

 

            VARDAR Dervenska klisura                       18 km, 2 hod                  

začátek Dervenské klisury   žel. přejezd pod Radušou

Začínáme na začátku Dervenské klisury. Příjezd ze Skopje po silnici proti proudu Vardaru přes vesnici Raduša a pořád nahoru až k druhému (počítáno proti proudu) železničnímu tunelu. Kousek za tunelem (tunely nejsou ze silnice moc vidět) je žel. mostek, u kterého se otáčíme. (Šlo by sem zajet i z druhé strany od Tetova, silnice jde stále podél řeky.) Vody je spousta a řeka rychle teče. Na prvních cca 3 km souvislé peřeje WW II,III, dále obtížnost klesá, ale stále rychlý proud – končíme u železničního přejezdu (první při příjezdu proti proudu). Vesnice Raduša je asi v půlce námi sjížděného úseku. Kdyby byl čas, bylo by možné jet z Tetova (Želino; začátek k Dervenské klisuře do WW II) a končit až ve Skopje u železného mostu v Saraj.

 

15:00  odjezd ze Skopje (po nákupech) (2538 km) přes Kumanovo na hranice

16:15  MAK/SRB   (2592 km), dále na Niš, Kruševac, Kraljevo

22:30  spíme u odbočky na Maglič pod hradem (v noci je nasvícený)

            (Lepší plácek na spaní je u loděnice ještě asi kilometr proti proudu. Je tam i lávka přes řeku – cesta na hrad.)

 

            SOBOTA  7.5.

08:00  Ráno jedeme přes Ušče k řece Studenica. Kdo nejede řeku jde na prohlídku kláštera Studenica.

09:30  nasedáme na Studenici

 

            STUDENICA                                               12 km, 2 hod                  

most před klášterem   Ušče (ústí do Vardaru)

Začínáme u mostu silnice od Ušče před klášterem. Vody pod mostem je tak akorát na splutí (kdyby ale bylo vody více, bylo by to lepší – sjet to ale jde bez problémů; vodočet na levém břehu na začátku Ušče 12 cm). Studenica je malá čilá říčka, začátek WW II, asi v polovině cca 500 m úsek se zablokovanými kaskádami až WW IV. Dál až na soutok s Ibarem opět do WW II.

 

            IBAR                                                  25 km, 3 hod            

Ušče   Maglič

Ibar je široká vodnatá řeka. Pokračujeme ze Studenici, ostatní přistupují asi po dvou kilometrech u slalomové trati. Na konci slalomky velká vlna (místo se jmenuje „Grmič“), dál řeka pěkně teče (je hodně vody), peřejky do WW II. Socha partyzána vpravo na skále ohlašuje nejtěžší místo – „Jagujilo“ – jedeme levým rukávem, WW III. Potom to ještě chvíli teče. Pak se řeka na chvíli zklidní, aby druhá půlka byla opět téměř souvislou peřejí do WW II (hlavně vlny) – moc pěkné v e hlubokém skalnatém údolí. Končíme pod hradem Maglič, kde jsme spali.

> Raška 190 cm, 28 m3

> Lopatnica-Lakat 35 cm, 50 m3

 

16:30  odjezd z Magliče na Kraljevo, Kragujevac a Bělehrad

20:30  Bělehrad (3220 km)

23:10  SRB/H  (3402 km), odjezd z hranic o půlnoci

 

            NEDĚLE  8.5.

04:30  H/SK  (3759 km)

05:30  SK/CZ  (3860 km)

06:30  Brno  (3908 km)

09:30  loděnice HK  (4050 km)

 

 

 

            SUMMARY

na vodě:                     11 řek, 183 km

autobusem:                 4050 km

 

 

KILOMETRÁŽE, PRŮVODCE, MAPY:

 

            Průvodce - hory

Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J.: Jugoslávské hory. 1. vyd., Olympia, Praha 1987.

 

            Řeky

Matz, H.: Wildwasserfahrten in Jugoslavien. Leopold Stocker Verlag, Graz 1989.

DKV-Auslandsführer Band 1b, 1981.

DKV-Auslandsführer Band 5 (Südosteuropa), 1995.

Jirásko, L. – Leder, L. – Čepelka, M. – Záruba, A.: Jugoslávské hory a řeky. Oddíl VHT OT TJ Slovan Lysá nad Labem 1983.

Řeky Jugoslávie. Klub přátel Vodazníku, 1990.

 

            Vhodná doba

Přelom dubna a května. Některé řeky dříve při tání sněhu (Resava, Mlava, Pek v Srbsku; horní Pčinja, Kriva Reka, horní Bregalnica v Makedonii). Naopak některé řeky i v létě – Vardar, Bregalnica (voda z přehrady), Treska (voda z přehrady), Ibar v Srbsku.

 

            Vodočty

Srbsko:

http://www.hidmet.gov.rs/eng/osmotreni/stanje_voda.php 

http://www.hidmet.gov.rs/eng/hidrologija/izvestanje/index.php  

 

            Mapy - Makedonie

Macedonia, GiziMap, Budapešť 2006, 1:250 000

Macedonia, Trimaks, Skopje, 1:300 000 www.trimaks.com.mk

Mavrovo, Trimaks, Skopje, 1:70 000

topografické mapy generálního štábu SSSR 1:50 000 ke stažení na:

http://maps.poehali.org/en/catalogue/       http://mapstor.com/

 

            Omezení splouvání

Radika         - splutí je třeba domluvit několik dní předem na infocentru NP Mavrovo (je v Mavrovi Anovi): tel. 0038978495592 Mobile, 0038942489425, 0038942489019, 0038942489505, infopoint@npmavrovo.org.mk, www.npmavrovo.org.mk

Crna Reka   - řeka protéká příhraniční oblastí s Řeckem, která byla v dobách Jugoslávie pro cizince úplně uzavřená a pro jugoslávské občany přístupná jen na zvláštní povolení. Dnes už problém s přístupem není, kolem projíždějící pohraničníci se na nás jen usmívali.


 FOTKY + VIDEO      JAK TO VIDĚL VAŠEK     MAPA