FOTOALBUM      DENÍČEK


JARNÍ RAKOUSKO

30.4. - 4.5.2008

30.4.08

Vyrážíme s vodákama – Kačeři (Hodicovi + já) a Hradečáci (hodně) do Rakouska na prodloužený víkend. Jedeme směrem na HB, Č. Budějovice, kde večer vzpomínáme na kanál ve Vrbném – laškujeme s myšlenkou, že bychom se stavili a trochu zablbli, ale to bychom museli mít večerní osvětlení a vodu J.

Šengen je pro nás VELKÝ  +. Nemusíme čekat na hranicích, ani se probouzet z kómatu, abychom ukázali pasy. Jediná vesnice, kterou jsem si po přejezdu hranic zapamatovala byl předem prodiskutovaný Vierzehn. Čekala jsem ještě Fünfzehn, Sechzehn,…. ale nic.

Ubytovali jsme se na parkovišťátku u jezera Halstätter See. Večer bylo celkem fajn – teda asi tak ve dvě ráno. Velké zklamání pro nás bylo zjištění, že zde nejsou žádné SLIBOVANÉ přístřešky ani záchod.Vytáhli jsme spacáky a usnuli pod širákem. Spánek však netrval dlouho: „Kap, kap, kap…“ No super – začalo lejt. Bohužel jsem se probudila jako poslední, a proto jsem bivakovala pod vlekem.

 

1.5.08

            Druhý den ráno – ve čtvrtek jsme si dali na “rozjezd“  čtyřkovou vodu Koppentraun. Noooooo, to byl hukot, to byla jízda! Až když začala voda “trochu týct“ začala sem chápat, že Peťa si nedělá legraci vždycky, když se jedná o vodu… ( à no je to trošku těžší, ale v pohodě hahaha). Surfovala jsem ve válečcích neustále. Voda byla hrozně ledová a průzračná, nechtělo se mi eskymovat ani plavat, a tak jsem své předsevzetí splnila J.

            Cestou jsme  se kochali pohledem na lesy a skály, a samozřejmě na krásné alpské vršky plné bílého sněhu s oparem. Nádhera! Až potom, co jsme jeli Alm, naši druhou řeku, jsem se dozvěděla od Jirky, že tohle nebyla voda na rozjezd, nýbrž po cestě. J Už sem se hrozila, co pojedem ještě horšího !! a začala si říkat, proč jsem nezůstala radši doma. Ale když jsem uviděla Alm, mé obavy byly rázem pryč. Pěkná, čistá, široká a klidná řeka mě okouzlila, ale čím jsme byli déle na vodě, tím vody ubývalo a ubývalo a ubývalo, a tak jsem dřeli a dřeli a dřeli. Celkem jsme ujeli a nadřeli a taky i odřeli 10 km.

            Následovala cesta za rad GPS navigátora Martina do Vorderstoderu a chatičky. Chaloupka byla jak z pohádky. Malé vchody s dveřmi pro trpaslíky nás ale zrovna moc netěšily, ve sbírání boulí bychom mohli závodit.

 

2.5.08

Tak tedy, MŮJ MILÝ DENÍČKU! Ranní vstávání nebylo zrovna příjemné. V 6 hodin nás drbáním se vzbudil Ben. Po vykopání se z pelechů a nasnídání se jsme se vydali na obhlídnutí pár přítoků Enže. Jel se nakonec jen jeden – Gullingbach. Následovala samotná Enže . Nádherná široká řeka na začátku s třímetrovými ledovými vlnami v National parku. při rozcvičování a kecání nás oslovila slečna s dotazníkem na 20 stránek. Po skončení vykecávání se slečnou jsme si prohlédli kaskádu a vyrazili. Pro velký úspěch a hezké počasí jsme si Ennss dali noch einmal. V šest hodin, když jsme se začali převlíkat do suchého začalo pršetà lejt . Následovala krátká zastávka v Bile na dokoupení čerstvého pečiva a pak už do chatičky a do teplého spacáku.

 

3.5.08

            Ranní brzké vstávání opět s Benem. Celý den řeka Steyr. Napřed horní úsek – tam se docela dřelo a přenášelo. Šokem pro nás byl jez a Zdenkova  “mrtvička“ . Předstíral, že mu je špatně – držel se za hlavu a voda ho táhla k jezu. „Problém! Petra!“Všichni se běželi podívat co se děje. Vtom Zdenek ožil a všichni se začali smát a čapli Petra. „Všechno nejlepší k narozeninám!“ a hop s ním do vody. Následovalo okouknutí úseku s krásným vodopádem Strumboding. Nechtělo se nám ten kus, až za vodopády přenášet a bylo by nám líto, kdybychom si nesjeli tu krásu.

            Za zmínku stojí i šutr s jménem Autobus a večerní pařba s Vlakem ze 2. koleje z Vizovic

 

4.5.08

            Řeka Teichl. Nastupování ve Windischgarstenu a snahy o komunikaci s místními dětmi. A pak hurrááá domů!

 

Lenka Celnarová 

(Kačeři Chrudim)


FOTOALBUM      DENÍČEK