FOTOALBUM      JAK TO VIDĚLA JANA     MAPA


KYRGYZSTÁN

23.8. - 7.9. 2008

 

            PÁTEK  22.8.

Auty do Mnichova na letiště.

 

            SOBOTA  23.8.

Letadlem Mnichov – Istanbul (1500 km) a Istanbul – Biškek (4000 km).

Pro vstup do Kyrgyzstánu jsou pro občany ČR od 1.7.2008 nutná víza, naopak registrace na OVIRu už nutná není.

Doprava – ZIL 131 6WD s řidičem Kosťou od Turkestan Travel Company.

 

            NEDĚLE  24.8.

Spíme kousek od letiště. Protože nám nepřiletělo sedm lodí z jedenácti, měníme program – nejdříve v Biškeku měníme peníze a nakupujeme potraviny, potom vyrážíme na řeku Alamedin.

 

    ALAMEDIN          3 km               WW III-IV, II

Začínáme u mostu nad vesnicí Arašan. Menší ledovcová říčka, rychlá, hodně z kopce bez klidných míst a vracáků. Začátek pod mostem WW IV se postupně uklidňuje na WW III(II). Končíme asi po 3 km na konci klidnějšího úseku – na pravém břehu dva domy a sádky. Dál následuje katarakt WW IV-V (ze silnice vypadá dost ošklivě) a pak už řeka vtéká do vesnice, kde by se měla postupně uklidňovat. Případně by se nechalo začít ještě výše – cca 3 km nad mostem by měl být další most a obtížnost obdobná – WW III-IV.

 

Přejíždíme zpět k letišti a v noci vyzvedáváme zpožděné lodě.

 

            PONDĚLÍ  25.8.      

Dopoledne zkoušíme v Biškeku reklamovat zpožděné lodě. Odpoledne přejíždíme přes Tokmok a Kemin k řekám Čong-Kemin a Ču.

 

    ČONG-KEMIN, ČU       6+18 km       WW II(III)-I

Vyjíždíme po silnici (pravý břeh) proti proudu Čong-Keminu asi do poloviny závěrečného kaňonu před soutokem s Ču. Začínáme u parkoviště se sochou kozy, pramenem vody a „WC“. (Začít by šlo ještě výše na začátku závěrečného kaňonu pod vesnicí Vostočnyj, obtížnost by měla být stejná.) Ledovcová řeka, hodně vody (je teplo a ledovec taje), hodně z kopce a bez vracáků – naštěstí bez větších záludností, plavání by ale byl problém, WW II-III. Pod soutokem s Ču (Ču má méně vody než Čong-Kemin) následuje krátká soutěska (cca 1 km, hodně vody, ale jinak bez větší obtížnosti) k silničnímu mostu (spojuje silnice, které dále vedou po obou březích Ču). Kousek pod mostem je ještě peřejka WW III+ a potom řeka stále pěkně teče (hodně vody, WW II(III), vlny, …) v nízké soutěsce a později ve vysokých štěrkových březích – proto je přístup ze silnice (na obou březích podél řeky) možný až na mostu silnice Kemin-Boroldoj, kde také končíme. Dále už nemá plavba smysl, řeka je rozvedena do zavlažovacích kanálů.

 

Spíme na louce nedaleko od mostu.

 

ÚTERÝ  26.8.          

    ČU – kaňon Boom     20 km             WW I-III(IV)

Vody je méně než jsme čekali, ale na sjetí dost a dost. Začínáme asi v polovině mezi Kok-Moinok a Krasnym mostem. Začátek WW I-II s místy III, hlavně před Krasnym mostem. Od mostu WW III s místy IV. Silnice jde pořád podle vody, přístup ze silnice je tedy možný téměř kdekoliv, začít by šlo i u Krasneho mostu. Jen na poslední asi 4 km před soutokem s Čong-Keminem se silnice vzdaluje a řeka protéká nepřístupným kaňonem. Tento úsek je nejhezčí. Končíme u silničního mostu pod soutokem. (Ču od Balykči po Kok-Moinok je turistická WW O-I, štěrkové koryto v širokém údolí, vrbičky.)

 

Odpoledne přejezd proti proudu Ču přes Balykči a dále po severním břehu jezera Issyk-Kul a až skoro za tmy nacházíme místo na spaní u jezera někde pod Grigorjevkou (dříve kolem Čolpon-Ata je se spaním u jezera problém – rekreační střediska a soukromé pláže).

 

            STŘEDA  27.8.

Ráno přejíždíme do Karakolu a nakupujeme na bazaru na další dny. Kolem poledne vyrážíme na přes průsmyk Čou-Ašuu k řece Sary-Džaz. Cestou jedeme kolem řeky Turgen-Ak-Suu.

 

TURGEN-AK-SUU – nejedeme – hodně z kopce, moc kamení a skoro málo vody, dolní úsek zarostlý vrbičkami. Za větší vody by to ale byl hučák.

 

Přejíždíme přes průsmyk Čou-Ašuu (3822 m n.m.) k řece Sary-Džaz, kde jsme kolem šesté. Spíme hned u řeky kousek po proudu od odbočky na průsmyk. (Příhraniční oblast s Čínou, nutné speciální povolení pro vstup.)

 

            ČTVRTEK  28.8.

Dopoledne prohlížíme z auta spodní soutěsky na Sary-Džazu před soutokem s Enilčekem. Za mostem přes řeku Enilček v osadě Enilček je hraniční kontrola (jinak vůbec nic), pozor při sjíždění spodního Sary-Džazu – je zde třeba ukázat pasy a povolenky (ty ale kontrolují i kdekoliv výše v údolí).

 

    SARY-DŽAZ         22 km                        WW II,III(IV)

Začínáme asi 4 km nad odbočkou na průsmyk. Velká široká ledovcová řeka (ve výšce 2800 m n.m.!), hodně vody, zpočátku lehké WW II-III. Asi na posledních 3 km před soutokem s Keolju se silnice vzdaluje od řeky (jinak vede stále podél) a řeka protéká pěknou soutěskou WW III, III+ a těsně před soutokem je místo WW III-IV (válec šidíme vpravo). Pokračujeme ještě asi 5 km. Vpravo je domek s modrou střechou (zde se nechá končit) a za zatáčkou několik velkých balvanů v řece a za lanovým mostem začíná soutěska (před soutokem s Enilčekem) – zde končíme, lodě je možné vynést k silnici. Asi po půl km je těžké (zřejmě nejtěžší na řece) místo – zprava je do řeky spadlý velký černý kámen asi do ¾ řeky a za ním je hned další válec. Asi WW V. Možná by místo bylo možné namáhavě přenést vlevo, lépe ale převézt autem – skončit tam, co my a na nejbližším možném místě pod těžkým místem znovu dát na vodu (to bude možná problém – silnice sice vede podél řeky, ale vysoko nad vodou a přístup k vodě je obtížný). Celý další úsek je možné prohlédnout ze silnice – vodnatá WW III(IV) v soutěsce, velká síla vody, plavání by byl velký problém. Na druhou stranu žádný velký problém ale ze silnice vidět nebyl. Pouze na konci těsně před Enilčekem je krátká soutěska, kterou silnice objíždí, a tam problém je. Lze snad ale prohlédnout – nájezd shora, výjezd zespodu.

Spíme na louce nad soutokem Sary-Džaz a Keolju.

 

            PÁTEK  29.8.

    KEOLJU              12 km            WW III            

    SARY-DŽAZ         5 km

Keolju začínáme na začátku úzkého údolí (nad jeho začátkem je široké štěrkové koryto – řeka se na dně širokého údolí proplétá spletí mnoha ramen, bylo by zde málo vody). Ledovcová říčka, vody dost, pěkná WW III, poslední úsek od mostu k soutoku WW III+. Končíme co včera Sary-Džaz

 

Kolem jedné vyrážíme na průsmyk a navečer přijíždíme do Karakolu. Spíme na turbáze Turkestán Travel.

 

            SOBOTA  30.8.

Ráno nakupujeme v Karakolu zásoby na třídenní trek v horách Terskej Alatau. Potom odjezd do údolí řeky Džety-Oguz, skalní útvary Rozbitoe srdce a Sedm býků. 

 

DŽETY-OGUZ – nejedeme – sjízdný by byl úsek z Poljany cvetov k Rozbitoe srdce, ale WW IV+, hodně z kopce, moc kamení, velmi rychlé bez vracáků = držkobijka, to by bylo ran! Dolní úsek od Rozbitoe srdce je totálně zarostlý vrbičkami - neprůjezdné.

Autem dojíždíme (po neskutečně špatné cestě) až k mostu přes říčku Teleti těsně před soutokem s Džety-Oguz. Odtud vyrážíme před jednou hodinou do hor směr průsmyk Teleti. Po páté hodině bivakujeme asi 300 m pod průsmykem ve výšce cca 3500 m n.m.

 

            NEDĚLE  31.8.

Vycházíme před sedmou. Po osmé jsme na průsmyku Teleti (3801 m n.m.). Scházíme do doliny Karakol a opět stoupáme k jezeru a průsmyku Ala-Kol. Po čtvrté hodině jsme u kamenné boudy bivaku Sirota – u malého jezírka je několik míst pro bivakování.

 

            PONDĚLÍ  1.9.

Opět vyrážíme před sedmou. Kolem deváté jsme u jezera Ala-Kol (3530 m n.m.) a v jedenáct na průsmyku Ala-Kol (3920 m n.m., pěkné výhledy na Terskej Alatau, je vidět i Chan-Tengri). Sestupujeme do doliny Arašan, koupel v termálních pramenech (200,- SOM; někde níže po proudu by ale měl být pramen bez placení). Spíme na louce kousek pod lázněmi.

 

ÚTERÝ  2.6.

Autem jedeme do Karakolu (snad nejhorší cesta, po které jsme jeli, 2 hodiny) kolem řeky Arašan.

 

ARAŠAN – nejedeme – sjízdný by byl úsek od lázní Arašan k mostu nad jezem u výtoku z hor, kde je voda odváděna na zavlažování. Těžká creeková záležitost - WW IV-V, hodně z kopce, moc kamení, velmi rychlé bez vracáků = držkobijka, to by bylo ran! První polovina je v hlubokém údolí bez silnice, ve druhé polovině jde silnice podél.

řeky v okolí Karakolu – vodu ještě poměrně mají, ale charakter je u všech (Turgen-Ak-Suu, Arašan, Karakol, Džety-Oguz, Čong-Kyzy-Suu, Džuku) stejný: na úseku v horách držkobijka bez vracáků se spoustou kamenů extrémně a kopce = jen pro creekové specialisty. Po výtoku z hor, kde by se mohla obtížnost snížit, buď neprůjezdně zarostlé vrbičkami, nebo je voda odvedena na závlahy.

 

V Karakolu nákup a pokračujeme po jižním břehu jezera Issyk-Kul k řece Barskoon.

 

BARSKOON  – nejedeme, protože plánovaný úsek od posledního mostu do jezera má málo vody. Jinak ale popis odpovídá – začátek pod mostem WW III, později před ústím WW I v několika ramenech v širokém štěrkovém korytě. Končit v jezeře by šlo bez problémů.

 

Místo sjezdu Barskoonu se koupeme v jezeře a potom pokračujeme dál na Balykči a Kočkorku. Spíme u řeky Ču kousek pod přehradou (u staré silnice do Kočkorky).

 

            STŘEDA  3.9.

Ráno jedeme přes Kočkorku k řece Džuan-Aryk (= horní Ču).

 

    DŽUAN-ARYK        20 km            WW II, III, IV      

Začínáme u mostu pod vesničkou Sary-Bulak. Na začátku u ústí potoka Tjulek peřejka WW III a následuje asi 5 km WW I. Potom se až do konce střídají úseky WW II, III a IV, silnice je stále těsně podél vody – vše lze předem prohlédnout a kdekoliv utéct. Končíme u silničního odpočívadla pro kamiony (bufet na každé straně silnice, bílá socha sedící ženský, schody k řece, pramen vody). Dál se obtížnost zmírňuje a kolem Kočkorky k přehradě je to turistická WW I, totéž pod přehradou až ke kaňonu Boom.

 

Po splutí řeky jedeme k jezeru Song-Kol – z hlavní silnice na Naryn odbočujeme kousek za Sary-Bulakem doprava podle šipky na jezero. Projíždíme vesnicí Tjulek a přes průsmyk Kalmakašu přijíždíme k jezeru, které podjíždíme z jižní strany. Někde na jižním břehu bivakujeme (cesta od řeky sem trvala asi 4 hodiny).

 

SONG-KOL  – nejedeme, na výtoku z jezera téměř suchá.

 

            ČTVRTEK  4.9.

Ráno odjíždíme od jezera – pokračujeme po jeho jižním břehu a na konci jezera jedeme opět na sever a přes průsmyk Karakiči jedeme k vesnicím Kairma a Čaek (na silnici Kočkorka – Aral) a pokračujeme do Aralu u řeky Kekemeren. Cesta trvá dlouho (ale kolem jezera a přes kopce je zajímavá), v Aralu jsme kolem třetí odpoledne.

DŽUMGOL  – nejedeme, ale vodu (alespoň na posledních několika km pod Čaekem) docela má. Teče podél silnice z Kočkorky do Aralu, kde se vlévá do Kekemerenu. WW I, meandry ve štěrkovém korytě.

 

 

    KEKEMEREN         20 km            WW IV-I                  

Začínáme pod válcem u sloupu el. vedení ve třetím kaňonu, končíme cca 4 km pod Aralem – na levém břehu (kde také vede silnice) je u vody pěkný plácek, tam spíme.  

 

            PÁTEK  5.9.

 

    KEKEMEREN         26 km            WW I-V         

Začínáme kousek pod soutokem Suusamyru a Karakolu nad peřejí Breakthrough, končíme pod vesnicí Kyzyl-Oj. Peřeje Drop a Lestnitsa přenášíme. Čistá voda, nejhezčí řeka zájezdu.          

 

Popis Kekemerenu: Soutok Suusamyru a Karakolu (odtud název Kekemeren), následuje cca 5 km lehké (ale pěkné; začínat pod vesnicí Marta) WW I-II. Asi 2 km nad mostem začíná „Canyon I“ – peřeje „Breakthrough“ WW IV+ a „Drop“ – stupeň s válcem přes celou řeku (prohlédnout a přenést vpravo). Dál až k mostu poměrně náročná WW III-IV, silnice stále podél vody.

Hned za mostem peřej „Bridge“ WW IV+ a hned v další pravé zatáčce peřej „Dinosaurus“ – WW IV, průjezd vlevo kolem kamene, připomínajícího hřbet veleještěra. Za zatáčkou následuje peřej „Lestnitsa (Staircase)“, WW V, několik težkých schodů za sebou (asi nejtěžší místo na Kekemerenu) – předem prohlédnout ze silnice (km 180) a určit místo na zastavení nad peřejí pro přenášení.

Potom následuje lehčích cca 7 km WW III. Starý železný most, hájek topolů na pravé břehu a následuje peřej „Moby Dick“, WW IV+, těžký poslední stupeň. Potom až do vesnice Kyzyl-Oj lehké – WW II (místa III), I (na tento lehký úsek lze nastoupit přímo pod přejí Moby Dick). Pod vesnicí ještě peřej WW III a potom se řeka uklidní. Následuje levá zatáčka (na pravém břehu je plácek na kempování, příjezd autem ze silnice), řeka se narovná a míří do druhého kaňonu. Dva velké kameny v řece – následuje peřej „Kaška-Suu“ a začíná „Canyon II“ – WW III-IV+ na asi 2 km (silnice vysoko nad řekou). Pak se řeka uklidní a u ústí potoka Tura-Gain (most přes potok = možnost nabrat vodu, socha kozorožce) začíná „Canyon III“. Těžká peřej v nájezdu, následuje WW IV(+) až po další těžké místo (po cca 500 m) – válec přes celou řeku (případně přenést vpravo), na pravém břehu sloup el. vedení. Dál pokračuje velmi pěkný úsek - WW IV, obtížnost postupně klesá na WW III, II, (ale stále občas místa WW III+). Od mostu v Aralu WW I, ale rychlé a pěkně  teče – štěrkové koryto, občas více ramen.

Vše lze prohlédnout ze silnice, která vede (až na druhý kaňon) stále těsně kolem vody. Pozor ale na „autobusový koeficient“! Vody bylo nakonec více než dost, i když to tak z auta nevypadalo.

 

Spíme u řeky pod vesnicí Kyzyl-Oj, sušíme věci a balíme na zítřejší odlet.

 

            SOBOTA  6.9.

Ráno balíme poslední věci a potom přesun do Biškeku přes Suusamyr, průsmyk Tuya-Ašuu (tunel) a Kara-Balta.

 

SUUSAMYR  – nad soutokem s Karakolem velmi široké řečiště s mnoha rameny zarostlé vrbičkami – nesjízdné.

 

KARAKOL (západní)  – přejíždíme ho po mostě silnice Marta-Suusamyr. Nad mostem vypadá na pěknou řeku a dokonce to vypadalo, že má docela vodu. Končit ale u tohoto mostu (od něj vedou proti proudu silnice po obou březích), pod mostem vtéká do řečiště Suusamyru (mnoho ramen a vrbičky).

 

KARA-BALTA  – málo vody. Většinou těžké, jen několik krátkých lečích pasáží. Na výtoku z hor (nad Sosnovkou) je veškerá voda odvedena na závlahy.

 

Navečer krátká prohlídka centra Biškeku, nákup suvenýrů a dárků domů a přesun na letiště.

 

            NEDĚLE  7.9.

Letadlem přes Istanbul do Mnichova a odtud autem domů.

 

 

 

            SUMMARY

na vodě:                     7 řek, 152 km

ZILem:                        2080 km

   

Vhodná doba pro vodácký výlet – přesně ta, kdy jsme tam byli my. Řeky (především ty ledovcové) už mají méně vody (takže vhodné vodní stavy pro splouvání), ale je ještě teplo. Na horách se už ale začíná ozývat zima – první sníh.

Nákupy, ceny – v Biškeku jsou obchoďáky se zbožím (včetně potravin) jako u nás. I ceny jsou podobné našim a nižší. Mimo Biškek ve větších městech bazary, tam lze koupit téměř vše. Ceny asi poloviční než u nás. I v menších vesnicích bývá malý krámek se základními potravinami. Lahev vodky 25,- Kč.

Pro porovnání – měsíční plat učitelky je 1000 SOM,- (to je cca 500,- Kč).

Mobily – signál ve městech a podél silnic (samozřejmě kromě hor) bez problémů O2 a T-Mobile, Vodafone jen někde.

 

Kilometráže, průvodce, mapy:

            Řeky:

Gavrilov, V. (2005), Rivers of an Unknouwn Land

www.kayakussr.com

www.kayakstan.net  - pozor, místy nepřesné a podhodnocená obtížnost

 

Hory (Tian Šan):

Kleslo, M. (2005), Tian Shan, horolezecký – trekový – turistický průvodce    www.pamir7000.com

Tschersich, K. (2005), Terskej-Alatau Traverse     www.conrad-stein-verlag.de

 

            Obecné:

Scholl, T. (2006), Kirgistan entdecken          www.trescherverlag.de

Mayhew/Clammer/Kohn, Central Asia. Hawthorn: Lonely Planet 2004

 

            Mapy:

Topografické mapy Generálního štábu SSSR (systém S-42) k dispozici na:

http://maps.poehali.org/en/catalogue/
http://mapstor.com  

 

 


AKCE SE USKUTEČNILA DÍKY PŘISPĚNÍ FIREM

COLEMAN

  vybavení pro pobyt v přírodě

TNP

  pádla

NUMERO UNO

  treková obuv

DELDEY

  outdoorové oblečení značek Snowwolf, Silvini, Abruzzi


 FOTOALBUM      JAK TO VIDĚLA JANA     MAPA